A2.......................................................................................zrevidováno

praetorský edikt (edictum)

• vyhláška, kterou praetor urbanus (městský) vydával při nástupu do svého úřadu

• při tvoření ediktu vázán i ekvitou (aequitas = smysl pro vyšší spravedlnost)

• ekvita je spíše základem práva, nikoli jeho pramenem

• v posledních 2 stol. nejdůležitějším pramenem soukromého práva

• jeho součástí se staly i zásady výše popsané praxe povolování a zamítání žalob

• zavazoval jen praetora, který jej publikoval, ale co se osvědčilo, přebíral i praetor následující

•  v ediktu se hromadila masa práv – ius praetorium / ius honorarium

• edictum je vyhláška jakéhokoli úředníka, který měl nejvyšší nařizovací pravomoc (imperium)

• úředníci s imperiem

Vyšší magistratury

2 konsulove

• v 6.stol př.n.l. zanikla královská moc, na její místo nastoupili konsulové

• stáli v čele římského statu

• voleni lidovým shromážděním (princip volitelnosti)

• voleni na určitý čas – zpravidla 1 rok (princip annuity, dočasnosti na 1 rok)

• úřad obsazován několika kandidáty (princip kolegiality), výkon úřadu bezplatný (mohli tedy pouze bohatí)

• nejvyšši velitele vojska, nejvyšši spravci

• přislušelo jim imperium (nejvyšší rozkazovací a zakazovací pravomoc)

• často meškali mimo město, proto bylo nutno hledat za ně v nepřitomnosti nahradu → objevuje se uřad praetora

• nejdřive pouze patricijove

• 367 př.n.l. byl přijat zakon Liciniův a Sextiův (lex Licinia Sextia)

  • jednim z konzulů ma byt plebej

  • k tomu zřizen novy uřad praetora

praetor

• i jemu přislušelo imperium (nejvyšší rozkazovací a zakazovací pravomoc)

• užival jej ale pouze v omezenem rozsahu, aby zajistil řadnou spravu města

• zejmena veřejne a soukrome soudnictvi a aplikaci prava vůbec

• organizoval soudni řizeni - působil ve sfeře jurisdikce

• podřizen intercessi konzulů (proto se mu řikalo collega minor)

• mohl opustit město max. na 10 dni

• zpočatku jen jeden, narůstaly ale ukoly

• 242 př.n.l. zřízen praetor druhy, ktery měl na starosti předevšim jurisdikci ve sporech s cizinci

1. praetor urbanus (původní praetor, nyní nazýván městský)

2. praetor peregrinus (praetor vesnický)

• dalši praetoři zřizovani za učelem spravy kolonii - praesides

• nakonec se teto roleujimaji byvali konzulove a praetoři - prokonsulove a propraetoři

• s dalšim rozšiřovanim Řima se jejich počet rozmnožil na 16,

• tvořili kolegium, byli si rovni, podlehali vzajemnym intercesim, každy měl ale svůj obor působnosti

censoři

• byli vždy 2, voleni jednou za 5 let

• nemají imperium

• měli provest soupis všech občanů a jejich majetku a rozdělit je do majetkovych třid – census

• spravovali některé úseky státních financí, řidili těžbu v dolech

• vedli a kontrolovali senatorske album (mohli senatory zapisovat a vylučovat)

• měli pravo dozirat na dobre mravy Řimanů a trestat vystřelky – censorska důtka = nota censoria

• provaděli lustraci (ritualni očištěni celeho řimskeho naroda, jednou za 5 let), ale lustrace čehokoliv každy rok

• vrcholem politicke kariery, od 3. stol. př.n.l. tento titul zastavali většinou byvali konsulove