A2.......................................................................................zrevidováno
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
kolegium decemvirů 2 další tabule nepředložilo a pokusilo se nastolit v Římě tyranii, byli smeteni
celá kodifikace vystavena na foru – až do r.390 př.n.l. (zničena při vpádu Galů)
známa jen jednotlivá ustanovení díky častým citacím
pokusy o rekonstrukci původní podoby – nejznámější Schöllova rekonstrukce z r.1866
= primitivní kodifikace římského obyčejového práva
nezapisována všechna pravidla jen sporná, nejasná nebo nová
právo procesní, rodinné, sousedské a dědické, trestní, správní (procesní pravděpodobně první 3 tabule)
právo obligační se téměř nevyskytuje
nerozlišuje patricije a plebeje, ale někde na konci stál zákaz jejich vzájemných sňatků
právo agrární společnosti, nezná rozvinutější formy směny a obcodu, otroctví zatím nerozvinuté
formulace příkazů a zákazů
kazuistické (ale zná i některé zobecnění) – nejčastěji uvádí konkrétní nároky, konkrétní porušení práv
vývoj od vydání Zákona 12 desek (asi na dvě století) hlavní dva prameny římského práva:
1) pontifikální interpretace
původně znalci práva jen kněží – pontifikové původně pěstovali právo jako tajnou, laikům nepřístupnou vědu
od počátku 3.st. začínají mezi ně pronikat i laikové
po vydání Zákona 12 desek podnět k intenzivní interpretační činnosti
četná ustanovení jen rámcový charakter cílem interpretace hlavně rozvedení a upřesnění norem
časem i tvořivá interpretace spojením a kombinováním tvorba nových institucí (např. emancipace syna z moci otcovské, instituce vydržení, usucapio)
2) komiciální legislativa – zákony lidového shromáždění (leges a plebiscitum)
na zákonech se usnášela:
comitia centuriata, comitia tributa i plebejská shromáždění
centurijní shromáždění skoro vůbec nezasahovala do soukromého práva (rodinného a majetkového) – jen málo comitia tributa a concilia plebis
nastoupila na místo starých komicií kurijních, nejdříve centurijní a tributní, poté i plebejská (od Hortensiova zakona)
pokládána za nejvyšší orgán římského státu
reprezentovaly veškerý Římský lid – populus Romanus
rozhodovala o všech významných problémech státního života
výlučné postavení shromáždění manifestuje název res publica – věc veřejná, záležitost všech občanů
politická praxe ukázala, že jsou vrcholným orgánem pouze v teorii
organizace a způsob hlasování spoehlivě zajišťovaly převahu lidem zámožným a majetným, společensky vlivným
shromáždění ztrácí povahu národní reprezentace - občané venkova, zejména vzdálenějších, přicházeli stále méně
římský lid se rozrůstal, účastnili se jednání stále více pouze obyvatelé Říma
Římská republika nebyla demokratická, ale aristokratická, zajišťuje panství otrokářské oligarchii
centurijni shromažděni - comitia centuriata