A2.......................................................................................zrevidováno

• organizovala se podle majetkove diferenciace římského obyvatelstva

• původně to byla shromažděni vojenska, ale z centurie (setniny) se pak stala jen jednotka hlasovaci a daňová

• všichni rozděleni do 6 třid podle velikosti majetku (patriciové i plebejové)

• složena z veškerého svobodného obyvatelstva, znamenal její vznik krok ke zrovnoprávnění patriciů a plebejů

• každe majetkove třidě přidělen určity počet centurii, bez ohledu na početnost

• 1.majetková řída – 80 centurií

• 2,3,4.majetková třída – 20 centurií

• 5. majetková třída – 30 centurií

• 6.majetková třída – 5 centurií

• jezdci (zvláštní skupina) – 18 centurií

• nejbohatši třidy + třida jezdců (equites) jich měli nejvice (98, nadpolovični většinu)

• celkem bylo centurii 193

• politicka převaha majetnych, timokraticky princip

• navic se rozdělovali na centurie starši (seniores) a mladši (iuniores)

• centurii staršich bylo vice oproti radialnim mladšim → posilovani konzervativniho charakteru

• Martovo pole – místo, kde se komicie scházela

• svolávali nejvyšší úředníci, obvykle konsulové nebo praetoři

• přijimany nove zakony, volba nejvyššich statnich uředniků, vyhlašovani valek,

• udělovani statnihoobčanstvi, odvolaci instance pro hrdelni zločiny

· comitatus maximus

· v podstatě nejvyšši soud, lide měli možnost se k němu odvolat

· C = odsuzuji = ano, A = nesouhlasim = ne

tributní shromáždění - comicia tributa

• organizovano podle městskych a venkovskych okresů, do nich rozděleni podle toho, kde měli bydliště

• celkem 35 okresů

1. 4 městské okresy

2. 31 venkovských okresů, kde žilo nejvice bohatych

• opět měli tedy převahu bohati

• stejne pravomoce jako komicie centurijni, ale v meně důležitych zaležitostech (comitia leviora – shromáždění lehčí)

• volba nižšich uředniků (kvestoři, aedilové), schvalovani zakonů (hlavně soukromopravnich)

• odvolaci instance při soudech o pokutach

koncilia plebis tributa

• nejmladši shromažděni plebejské, patriciům nepřístupné

• organizovali se zde plebejove podle tribui

• volili plebejske uředniky, přijimalo zakony – plebiscita, soudila drobnější trestné činy

• plebiscita se původně tykala jen plebejů, později

• 287 př.n.l.: zakon Hortenziův, lex Hortensia –plebiscita nabývají obecnou platnost

postup navrhování a schvalování zákonů  pevná soustava pravidel, platil pro všechna shromáždění:

1. zákonodárná iniciativa

• jen nejvyšší úředníci kteří měli ius cum populo (plebe) agendi = právo svolávat lid k jednání

• konsulové, praetoři, plebejští tribunové, výjimečně i censoři

• prostý účastník shromáždění žádné návrhy zákonů podávat nemohl

1. promulgatio legis

• zveřejnění textu návrhu nového zákona a oznámení termínu konání komicií

• chtěl-li navrhovatel (ragator) vystoupit s návrhem zákona, musel zveřejnit text a oznámit termín

• mezi promulgací a jednacím dnem - lhůta nejméně 24 dnů

•  neformální schůzky občanů svolané navrhovatelem (ragatorem)

• diskuse o návrhu, ohlasy na návrh – zjišťoval podporu

• při nepříznivých ohlasech možnost návrh stáhnout a termín konání komicií zrušit

• pozměňovací návrhy nejsou možné