A6.......................................................................................zrevidováno

A6) Právní subjektivita v římském právu

• způsobilost k právům a povinnostem - právní subjektivita = caput, hlava, právní individualita, právní osobnost

• v římském právu mají právní subjektivitu jen osoby svobodné a některé subjekty mají právní subjektivitu omezenou

Subjekty práv

osoba (persona)

• člověk, lidská bytost , která je způsobilá být nositelem práv a povinností  má právní subjektivitu

1. osoby fyzické (přirozené)

   • v moderním právu má právní subjektivitu každý člověk

   • v římském právu nemá právní subjektivitu každý člověk, ale jen některý

   • otrok je jen předmětem, objektem práv, člověk svobody zbavený, právní subjektivitu nemá

   • subjektem práva je jen člověk svobodný, postavení osob svobodných je však různé

   1. ingenui/ingenuové

   • svobodní od narození

   • úplná právní subjektivita

   1. libertini

   • propuštěnci

   • bývalí otroci propuštění svým pánem na svobodu

   • omezená právní subjektivita (po několik generací), některá práva zkracována

2. osoby právnické (morální)

   • fiktivní subjekt

   • nositelem subjektivity je jen tato jednota – jednotliví členové mají jen svou vlastní subjektivitu

   • subjektivita je propůjčována určitým sdružením, souborům, jednotám osob či věcí

     1. korporace – jednota osob

     2. nadace – jednota věcí

   • již za republiky např. římský stát, obce, různé spolky

   • právnická osoba má právní subjetivitu, má způsobilost k právům

   • právnická osoba nemá způsobilost k právním jednání, nemůže jednat s právními účinky

     • nutnost určit zástupce, který jedná za ní, zástupce musí mít každá korporace i nadace

     • zástupce jedná pouze v poměrech smluvních

   • právnická osoba nemá deliktní způsobilost, není odpovědna za protiprávní jednání

   • kdo je objektem práv, nemůže být současně i jejich subjektem a naopak

   • důsledné  ani části těla svobodného člověka nemohou být objektem práva

   • nikdo není pánem svých údů, prodej či darování je neplatné

Fyzické osoby (přirozené)

1) Osoby svobodné - ingenui

• římské právo chránilo jen ty, kdo byli příslušníky římské obce (civitas Romana)

• cizinci neměli žádná práva, zpočátku nazýváni hostes - nepřátelé, později peregrini – lidé přespolní (per agros venuti)

cives - občané

• zahrnuje jak osoby narozené ze svobodných římských občanů tak i propuštěné otroky

• římští občané jsou ingenuové + libertini

• někteří římští občané měli omezenou právní subjektivitu

• propuštěnci (libertini)

ženy (bez rozdílu původu)

• žena nemůže mít nikdy stejná práva jako muž

• neměly práva veřejná + omezená práva majetková a rodinná

• žena je člověk lehkomyslný, ztěží způsobilý uspořádat vlastní věci

• naprosto nezpůsobilý účastnit se politického života (vykonávat veřejné funkce)

• římský občan je nositel celé řady různých oprávnění

1. veřejná práva občana (ve starší době)

   • právo účastnit se jednání lidového shromáždění

   • právo vykonávat státní úřady

   • právo a povinnost bojovat v řadách národního vojska

2. soukromá práva občana

   • práva rodinná

   • práva majetková

   • základem soukromých práv 2 práva rámcového charakteru:

   1. ius commercii

      • právo obchodu

      • právo mít účast na právech majetkových a uzavírat nejrůznější právní jednání podle civilního práva

   2. ius connubii