A6.......................................................................................zrevidováno
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
iusta servitus = otroctví právní
iniusta servitus = otroctví protiprávní, nespravedlivé
případy, kdy velká poptávka po otrocích byla motivací k nedovoleným způsobům zotročování svobodných
zvláště za občanských válek v 1.st. př.n.l.
zotročení římského občana nepřáteli v cizině
osoba se stávala otrokem v cizině
podle ius civile přestala jako Říman existovat – byl postižen capitis deminutio maxima
velká kapitisdeminuce znamenala velký úpadek práv = ztrátou svobody
nedala se vyloučit možnost, že by se zajatec mohl jednou vrátit domů, vytvořen zvláštní mechanismus
pokud se vrátil postliminium = ius postliminii
vstupoval ihned do všech svých dřívějších práv a povinností jakoby nebyl vůbec zajat
manželství + držba neobnovováno, jsou to faktické poměry a ty se musely zakládat znovu
ius postliminii neplatilo pro:
přeběhlíky (transfugae)
toho, kdo se dobrovolně vzdal
toho, kdo byl vydán pro porušení mezinárodních dohod
pokud v zajetí zemřel fikce Korneliova zákona
jeho majetkové a rodinné poměry jakoby zemřel v okamžiku zajetí nepřáteli
důležité zejména u testamentu
právní postavení otroka
objekt práv
nemohl mít žádná práva
nemá majetková práva, nevlastnil žádný majetek, vše nabýval pro svého pána
nemá rodinná práva nemohl mít rodinu, pokrevní vztahy neuznávány, posuzovány jako faktické, s dovolením pána
nepožíval žádnou přímou právní ochranu, hráněn jen přes osobu pána, jako kus pánova majetku
řazen vedle ostatních majetkových kusů – vedle věcí živých a se pohybujících (res se moventes)
otrok měl navíc jen dar řeči a svobodné vůle
platili pro ně některé právní normy zvláštní (protože měl navíc dar řeči a svobodnou vůli)
jistá účast na komerciu (ius commercii) – jen pro případ, že to pánovi prospívalo
mohl nabývat, ale ne zavazovat pravidlo, že otroci mohou naše postavení zlepšit, zhoršit je nemohou
pověřováni správou pánova majetku
villikové (šafáři) - správovali venkovský statek
otroci s pekuliem – samostatně hospodařili v rámci pekulia
majetek zůstával ve vlastnictví pána, ale obvykle požadoval jen část výnosů
faktickou cestou vzniklo otrokovo vlastnictví někdy si pak otrok mohl vykoupit svobodu
časem přiznána otrokům i jistá omezená způsobilost k právům
otrokem uzavřené smlouvy platily alespoň jako naturální obligace
mohl být žalován z deliktů, pokud byl po jejich spáchání propuštěn na svobodu
většina pracovala na venkově, ve městech menšina – postavení městských otroků lehčí
pán měl ius vitae necisque (právo nad životem a smrtí)
objevili se zákony postihující svévoli pánů
2.st.n.l. - 2 konstituce Antonia Pia 2.st.n.l. – zakazovaly svévolné trestání a zabíjení
vlastník mohl být úřadně donucen, aby otroka prodal někomu mírnějšímu
zánik otroctví
smrt otroka