A6.......................................................................................zrevidováno
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
assertor se dotkl otroka hůlkou a pronesl formuli „Já prohlašuji, že tento člověk je svobodný.“
soudní úředník vyzval vlastníka, aby se k prohlášení vyjádřil
vlastník otroka – pán buď mlčel nebo výrok potvrdil = projevil svou vůli, souhlas
souhlasné prohlášení obou stran slavnostně potvrzeno
fingovaný proces, assertor v roli žalobce vlastník by měl jakoby vznášet námitky
málo pohodlná forma
manumissio per censum
prováděla se zápisem otroka do seznamu svobodných občanů římských
zapisoval censor na pokyn vlastníka otroka
na začátku císařství vyšlo z užívání – přestalo se praktikovat sčítání občanů a soupisy majetku
manumissio testamento
velmi rozšířená forma - vlastník ve své poslední vůli dávál otrokovi svobodu
musela být provedena latinsky a rozkazovacím způsobem (verbis latinis et imperativis)
,,Stichus, můj otrok, budiž svoboden!“
otrok získal svobodu v okamžiku, kdy se dědic ujme pozůstalosti
vlastník otroka mohl dát svobodu pod podmínkou do splnění podmínky byl otrok ve zvláštním postavení (statuliber) svobodu nabyl po splnění podmínky
nebylo-li propuštění formulováno imperativně od císařství, manumisse v této formě fideicommissaria libertas (osvobození dobré vůli dědice zůstavené) otrok ji mohl na dědici vymáhat
manumissio per testamento nebezpečná pro dědice, zůstavitel mohl dědice majetkově zkrátit
2 př.n.l. - lex Fufia Caninia, počátek principátu – zavedeno omezení v propouštění otroků
omezil volnost propouštět otroky testamentem stanovením poměrného počtu
3-10 otroků (1/2 lze propustit), 10-30 otroků (1/3 lze propustit), 100+ otroků (1/4 lze propustit)
nikdy nelze propustit více než 100 otroků
vedle 3 forem manumise podle ius civile užívány i formy jiné
propuštění před přáteli
vystupovali pak jako svědci propuštění
manumisse dopisem
dopis, adresovaný otrokovi, sloužil jako legitimace svobody
manumissio in ecclesia
propuštění před shromážděnou obcí věřících
vznikla za Konstantina, prováděno v kostele
přinášelo duchovenstvu majetkový prospěch –patronátní práva
s růstem vlivu křesťanství se stává velmi rozšířenou formou
ius civile tyto formy neuznávalo (manumise dopisem, manumise pred prateli)
otrok zůstal i po propuštění otrokem, manumise však bez efektu nebyla
chráněno praetorem – zamítal bývalému pánovi žaloby, kterými by uplatňoval panství nad osobou propuštěnou
19.př.n.l. lex Iunia Norbana – všichni neformálně propuštění otroci byli postaveni na roveň Latinům
získali označení Latini Iuniani (Latinové Iuniovi, juniánští)
posuzováni jako svobodní, ale umírali jako otroci (nemohli pořizovat testament ani dědit z testamentu)
odstraněno až Justiniánem
za císařství nové důvody nabytí svobody bez zvláštního propouštěcího aktu
otrok, který se stal mnichem, klerikem, císařským komorníkem
ten, kdo bez zlého úmyslu po 10 (resp. 20) let žil a vedl si jako svobodný