B1......................................................................................zrevidováno

Druhy vlastnictví a formy jeho právní úpravy

• ŘP znalo jen jediné vlastnictví, které bylo všeobecným právním panstvím

• z hlediska teoretické, pojmové koncepce vlastnického vztahu nelze mluvit o druzích vlastnictví v pravém smyslu

• rozdíly ve vlastnictví – jen jako rozdíly v jejich právní ochraně

kviritské vlastnictví - civilní vlastnictví

• vlastnický vztah, který byl chráněn římským právem civilním

• jeho subjektem mohl být jen římský občan

• ochrana uskutečňována procesními prostředky civilního práva

• zejména civilní vlastnická žaloba – reivindikace

• převádění mohlo být uskutečněno jen formálními způsoby nabytí vlastnického práva

• tyto převody zakotvené v civilním římském právu – mancipace, později i injurecesse

• od počátku individuálním právním panstvím

• původně uznáno jen u věcí movitých (zvl. mancipačních věcí)

vlastnictví k půdě

• vývoj k individuálnímu vlastnictví pomalejší

• nejdříve u pozemku, na kterém stál římský dům se zahradou – heredium

• původně byl sice zděditelný, ale ne zcizitelný

• výměra malá – 2 jitra

• římská tradice přičítala jejich příděl samotnému zakladateli Říma Romulovi

• ten je rozdělil mezi prvotní Římany při založení města

1. ager privatus – půda v individuálním soukromém vlastnictví

2. ager publicus – půda ve státním vlastnictví

• představa, že původně byla veškerá půda ve vlastnictví státu  jednotlivcům pak pozemky byly přidělovány

• adsignatio - přidělení, pozemky byly asignovány do individuálního soukromého vlastnictví

• omezeno jen na pozemky v Itálii

• jen italské pozemky byly asignovány a považovány za věci mancipační

• provinční půda

• nebyla přidělována asignacemi – zpravidla ponechávána dosavadním držitelům

• také se považovala za státní vlastnictví (u císařských provincií za vlastnictví císaře)

• s provinční půdou bylo tady zacházeno zacházénoprovinční vlastnictví - vztah dosavadních držitelů k půdě posuzován jako zvláštní druh

• nelze považovat za neomezené právní panství (obsahově se lišilo od kviritského vlastnictví)

• římská terminologie – výraz possessio ac ususfructus

• povinnost platit zvláštní pozemkovou daň – stipendium / tributum

• procesní ochrana před provinčními magistráty se přibližovala ochraně civilního vlastnictví

• za dominátu se začaly stírat rozdíly mezi právními vztahy k italským a provinčním pozemkům

• poslední odlišnosti (při vydržení) odstraněny v justiniánském právu

vlastnické vztahy osob, které nebyly římskými občany (peregrinů)

• nebyly v Římě původně chráněny vůbec

• jak narůstaly obchodní vztahy s ostatními národy – vznikla nutnost chránit majetek cizinců přicházejících do Říma

• východiskem mezistátní smlouvy

• skutečné zvláštní vlastnictví peregrinů – až z činnosti cizineckého praetora (honorární právo)