B2......................................................................................zrevidováno

• jednání, které odůvodňovalo převod vlastnického práva, realizovaný odevzdáním věci (tradicí v užším slova smyslu)  takové majetkové dispozice, jejichž účelu nemohlo být dosaženo jinak, než převodem vlastnického práva

• typické kauzy tradice jsou: koupě, prodej, darování, zřízení věna, poskytnutí úvěru, plnění dluhu, smír

• kauzy tradice nejsou: nájem věci, vypůjčení, úschova, odevzdání věci poživateli

• časově mohlo kauzální jednání tradici v „užším smyslu“:

  1. předcházet  kauza předchází skutečnému odevzdání (při prodeji věci)

  2. následovat  kauza následuje po skutečném odevzdání (při zřízení věna  následuje sňatek)

• pokud byl závazek z původní kauzy stipulován, pak důvodem pro odevzdání věci nebyla původní kauza, ale závazek ze stipulace

vývoj v pojetí tradice:

• klasické pojetí tradice:

• vlastní odevzdání věci + kauza posuzovány odděleně jako dva samostatné prvky tradice v širším smyslu

• v justiniánském právu nové pojetí:

• klade důraz na všeobecnou vůli stran převést tradicí vlastnické právo

• přestává být chápána jen jako odevzdání věci

• stává se spíše smlouvou, která obecně směřuje k převodu vlastnického práva

• tyto úvahy už v klasické době  Julián: tradicí se vlastnické právo převádí i když dojde mezi stranami k nedorozumění, proč věc byla odevzdána (disensus o kauze)

• mělo vliv i na to jak bylo při tradici posuzováno nabytí držby 

• důraz na vůli, přestalo se vyžadovat skutečné odevzdání věci  vznik tzv. fiktivní tradice (traditio ficta)

• v období recepce ŘP:

• jistý návrat k původním představám  dvojice pojmů:

  1. nabývací titul (titulus adquirendi) – odpovídá kauze tradice

  2. nabývací způsob (modus adquirendi) – odpovídá vlastní tradici v užším smyslu

• rozšířily se i na ostatní způsoby nabytí vlastnického práva (i orginárního) a i na způsoby nabytí ostatních práv věcných

• liberální právní věda předminulého století v Německu:

• obnovila smluvní pojetí tradice  tradice byla všeobecně smlouvou o převodu vlastnického práva

• tzv.věcná smlouva

Další derivativní (odvozené) způsoby nabývání vlastnického práva

1. nabytí od státu:

1. nabytí vlastnictví ke státním pozemkům, přiděleným formou asignace

2. nabytí vlastnictví k válečné kořisti, která byla prodávána ve veřejné dražbě kvestory

3. nabytí vlastnictví k majetku odňatého původnímu vlastníkovi na základě odsouzení n. že byl dlužníkem státu – prodáváno ve veřejné držbě a nabyvatel (kupec-emptor) se stával univerzálním sukcesorem

1. adiudikace

• nabytí soudním výrokem

• např. při rozdělení společné věci, při stanovení hranic pozemků, při rozdělení dědictví

• nabývalo se bez odevzdání věci

• vlastnické právo se převádělo přímo výrokem soudu

• byla–li žaloba opřena jen o praetorské magistrátské imperium vedla k nabytí bonitárního vlastnictví