Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

v Uhrách,  v Itálii  i  v Čechách.  Cílem  revoluce  bylo  poražení 

feudálně absolutistického režimu, likvidace výsad šlechty, přeměna 

feudálního  státu  ve  stát  buržoazní.  Šlo  zejména  o  požadavky  na 

zavedení ústavní vlády, občanských práv a svobod, hlavně svobody 

tisku,  zrušení  poddanství  a  odstranění  cenzury.4  Po  těchto  tlacích 

bylo císařem v polovině března přislíbeno vydání ústavy a následně 

také provedení voleb do říšského sněmu. 

V programu  české  reprezentace  se  současně  uplatňují 

požadavky  národní,  sledující  obnovení  historického  státu  České 

                                                 
1  V rukou panovníka  byla  soustředěna  veškerá  moc  (zákonodárná,  výkonná  a  soudní),  jako  moc 
nedělitelná,  jednotná  a  neomezená.  Ostatní  státní  orgány  byly  panovníkovi  osobně  a  služebně 
podřízeny a jednaly podle jeho příkazů. 
2  Panovníkova  moc  je  omezena  ústavou;  rozhodujícím  prvkem  konstituční  monarchie  je 
parlament, který se dělí s panovníkem o moc zákonodárnou. 
3 ZIMEK, J. Ústavní vývoj českého státu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1996. Str. 5 a násl. 
4 MALÝ, K. Dějiny českého a česko-slovenského práva do roku 1945. 1. vyd. Praha: Linde, 1997. 
Str. 173. 

5 

Koruny  i  otázky  národnostní  a  jazykové  (rovnoprávnost  češtiny 

s němčinou na úřadech a ve školách). 

První příležitostí pro formulaci českého politického programu 

se stala schůze pražských občanů, která se konala dne 11. 3. 1848