Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

z neuherských  zemí,  kromě  delegátů  z Čech  a  Haliče.  Tento  výbor 

se  ohradil  nejen  proti  zvláštním  ústupkům  pro  Čechy,  ale  přímo 

radil vládě oktrojovat novou říšskou ústavu, jednotnou pro všechny 

země.  

Tak  došlo  k oktrojování  říšské  Pillersdorffovy7  ústavy  z  25. 

dubna 1848, která nebyla předložena ke schválení zákonodárnému 

orgánu ale vyhlášena z rozhodnutí císaře Ferdinanda. 

Tato  ústava  má  nejsilnější  centralistické  rysy  ze  všech 

rakouských  ústav  a  je  první  rakouskou  ústavou,  tzv.  „ústavní 

základ  rakouského  císařského  státu“.  Nevztahovala  se  na  země 

italské  a  Chorvatsko  (Lombardsko-benátské  království)  a  na  Uhry. 

Byla  ústavou  prozatímní  a  byla  vypracována  bez  účasti  lidu.  Pro 
                                                 
6 MALÝ, K. Dějiny českého a česko-slovenského práva do roku 1945. 1. vyd. Praha: Linde, 1997. 
Str. 174 a násl. 
7 Svobodný pán F.X. von Pillersdorff – hlavní iniciátor návrhu ústavy v roce 1848, ústavu 
navrhoval ještě z pozice ministra vnitřních věcí, později byl jmenová ministerským předsedou 
rakouské vlády  

7 

její  sepsání  se  stala  vzorem  ústava  belgická,  z roku  1830  a  dále 

pak také některé ústavy tehdejších německých států.8 

Všechny předlitavské země, pro něž byla ústava vydána, byly 

prohlášeny za rovnocenné, stejné provincie. Postavení jednotlivých 

zemí  se  mělo  odvozovat  pouze  z říšské  ústavy  a  mělo  spočívat