Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

10 

Federalistické  vnitřní  dělení  říše  nadále  počítalo  s říšským 

sněmem  skládajícím  se  ze  sněmovny  lidu  a  druhou  komorou, 

kterou  měly  obesílat  zemské  a  krajské  sněmy.  Moc  která  nebyla 

výslovně  delegována  na  zemské  sněmy  automaticky  připadala  do 

kompetence sněmu říšského.  

Zákony  museli  být  odsouhlaseny  oběma  komorami,  přičemž 

císaři  příslušelo  suspensivní  právo  veta.  Pro  náležitosti  týkající  se 

ústavních  změn  byl  potřeba  souhlas  2/3  přítomných  v obou 

komorách  při  požadované  3/4  účasti.  Vlastní  federalizace  se  pak 

měla uskutečnit podle národnostního, nikoliv územního, historicky 

existující  hranice  respektujícího,  klíče.  Každá  země  měla  mít 

vlastní  ústavu,  v čele  svého  hejtmana  a  zemskou  vládu 

odpovědnou zemskému sněmu dle příslušného území. 

Kroměřížský  návrh  zůstal  ve  státoprávním  vývoji  Rakouska 

jediným 

pokusem 

o 

vytvoření 

ústavy 

přímo 

ze 

středu 

ústavodárného  shromáždění.  Zástupci  všech  národností,  pro  něž 

měla  ústava  platit,  se  snažili  sestavit  moderní  ústavu  sami, 

vzájemnou dohodou a stálým vyrovnáváním protichůdných názorů 

a zájmů.15  

1.4 Březnová ústava (Stadionova) 

Politická  situace  se  během  zasedání  kroměřížského  sněmu 

značně  změnila.  Příčinou  bylo  pokoření  vídeňské  revoluce 

vojenskou  silou,  postup  císařských  vojsk  v Itálii  a  Uhrách  a  také