Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

                                                 
16  FIEDLER,  F.,  KADLEC,  K.,  KREJČÍ,  D.,  TOBOLKA,  V.,  VAVŘÍNEK,  F.,  WINTER,  L. 
Česká  politika,  díl  druhý,  část  první.  Ústava  mocnářství  Rakousko-Uherského.  Praha:  Jan 
Laichtern, 1907. Str. 27 a násl. 

15 

2. OBNOVENÍ ABSOLUTISMU  

V  50.  letech  19.  století  došlo  k nastolení  režimu,  který  byl 

popřením  ústavnosti  a  vracel  se  zpět  k absolutistickým  formám 

vlády (Bachovský absolutismus17). 

Vydání  tří  tzv.  silvestrovských  patentů  z  31.  12.  1851 

znamenalo otevřený přechod k absolutismu.  

První  z těchto  patentů  prohlásil  březnovou  ústavu  za 

zrušenou  (od  4.  března  1852),  výslovně  se  potvrzovala  pouze 

rovnost občanů před zákonem a zrušení poddanství a roboty.  

Druhým  patentem  došlo  ke  zrušení  občanských  práv,  byla 

pouze slíbena ochrana církvím státem uznávaným.  

Třetí  císařův  patent,  adresovaný  ministerskému  předsedovi 

Schwarzenbergovi,  byl  nazván  „Pravidla  základní  v příčině 

zákonodárství 

organického 

v korunních 

zemích 

císařství 

rakouského“.  Stanovil  základní  organizaci  správy  zemí  (rozdělení 

na obce, okresy, kraje a země), zaváděl trojinstanční soudní řízení, 

odstranil  veřejnost  soudního  řízení,  zaváděl  instituci  státního 

zástupce  jako  žalobce  v trestních  věcech.  Občanský  a  trestní 

zákoník se staly společnými pro všechny země mocnářství. Soudní