Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

sněmovnou.25 

Ústava  nezakotvovala  občanská  práva,  neznala  odpovědnost 

ministrů,  ochranu  národnostních  práv,  poslaneckou  imunitu. 

V příloze  k patentu  č.  20/1861  ř.  z.  bylo  zakotveno  právo 

panovníka  vládnout  bez  parlamentu  a  vydávat  nařízení  s mocí 

zákona, pokud říšská rada nezasedala. 

Únorová  ústava  ignorovala  české  státoprávní  nároky, 

Schmerlingovy  volební  řády  jednostranně  privilegovaly  německé 

měšťanské  strany.  Celkově  opět  nelze  hodnotit  ústavní  pořádek 

jako dosažení stupně rozvinutého konstitucionalismu.  

Důležitou  součástí  únorové  ústavy  byla  zemská  zřízení  a 

volební řády do 15 zemských sněmů. Rozsah pravomoci zemských 

sněmů  zahrnoval  především  zákonodárnou  pravomoc  v oblasti 

zemědělství, veřejných prací, dobročinnosti, zemských rozpočtů. 

Velký  posun  směrem  k reformám  vrcholícím  prosincovou 

ústavou  byly  zákony  z 27.  10.  1862  o  nedotknutelnosti  osoby  a 

vlastnictví,  podle  kterých  byla  (dříve  běžně  prováděná)  zatčení  a 

domovní 

prohlídky 

bez 

soudního 

příkazu 

nepřípustná 

– 

v prosincové ústavě 1867 zakotvena v článku 8 – 9 ř. z. 142.26 

                                                 
25 BALÍK, S., HLOUŠEK, V., HOLZER, J., ŠEDO, J. Politický systém českých zemí 1848-1989. 
1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. Str. 24 - 25 
26 Doc. PhDr. BUCHVALDEK a kol., Československé dějiny v datech,  I. vydání. Praha: 
nakladatelství Svoboda, 1986.  str. 302