Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

uspořádání.  K očekávaným  dlouhým  bojům  nedošlo.  U  Hradce 

Králové  se  střetlo  na rakousko-pruském  bitevním  poli  na  440 000 

vojáků a po porážce Rakouska Prusové rychle obsadili velkou část 

Moravy  i  Čech.    Pod  vedením  premiéra  Otto  von  Bismarcka 

(1815 - 1898)  a  jeho  velitele  vojenského  generálního  štábu 

Helmutha  von  Motka  (1800  –  1891)  donutili  rakouskou  stranu 

v Mikulově  dne  26.  7.  1866  k podepsání  příměří  a  měsíc  na  to, 

23. 8.  1866,  byl  uzavřen  mír. Habsburskou  monarchii  tato prohra 

stála  Benátsko,  které  vydala  do  područí  Itálie  a  především  byla 

nucena  souhlasit  s rozpadem  dosavadního  Německého  spolku  a 

zavázala  se  nevměšovat  se  do  německých  záležitostí.31  I  přes 

všechny  tyto  ústupky  měly  myslím  tyto  důsledky  i  pozitivní  vliv, 

monarchii  tímto  odpadla  nedořešená  italská  otázka  a  i  většina 

Čechů  kvitovala  odklon  vlivu  Německa.  S tím  se  ale  někteří  němci 

velmi  těžko  vyrovnávali  a  jejich  „prorakouské“  smýšlení  bylo 

nuceně potlačováno. 

                                                 
29 „Nový stát vlastně neměl po vyrovnání ani jméno. Skládal se oficiálně z „Království a zemí na 
říšské radě zastoupených“ a uherského království, či „Zemí svatoštěpánské koruny“. Oficiálně byl 
tento státní celek na přání císaře nazýván v diplomatické poště „Rakousko-uherskou monarchií“ či 
jen Rakousko-Uherskem“ - VEBER, V., HLAVAČKA, M., VOREL, P., POLÍVKA, M., 
WIHODA, M., MĚŘÍNSKÝ, Z. Dějiny Rakouska,  Praha: nakladatelství Lidové noviny 2002. 
str. 423 
30 Rozhodujícím momentem  v Prusko-rakouské válce byla bitva u Sadové u Hořic (v okolí Hradce 
Králové) – 3.7.1866, která výrazněji oslabila centrální moc habsburského domu 
31 URBAN, O. České a slovenské dějiny do roku 1918  I. vydání. Praha: nakladatelství Svoboda 
1991. str. 177 a násl.