Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

do  říšského  sněmu,  a  tak  na  protest  ještě  před  konáním  voleb 

poslanci  společně  opustili  sněmovnu.  Bezprostředně  po  volbách 

přednesl  F.  L.  Rieger  „slavnostní  protest“,  v kterém  zaznělo 

státoprávní stanovisko české liberální buržoazie.33 

Za 

podstatného 

přispění 

F. 

F. 

Beusta34 

dochází 

v následujících  tlacích  a  ústavní  krizi  v přetvoření  říše  na 

                                                 
32 URBAN, O. České a slovenské dějiny do roku 1918  I. vydání. Praha: nakladatelství Svoboda 
1991. str. 179 
33 Doc. PhDr. BUCHVALDEK a kol., Československé dějiny v datech, datech I. vydání. Praha: 
nakladatelství Svoboda, 1986.  str. 304 a násl.

34  Hrabě  Friedrich  Ferdinand  Bust  (*1809  -  1886)  –  tou  dobou  nový  ministr  zahraničí  a  bývalý 
saský  diplomat  a  státník  (URBAN,  O.  České  a  slovenské  dějiny  do  roku  1918    I.  vydání.  Praha: 
nakladatelství  Svoboda  1991.  str.  178),  ministrem  zahraničí  zvolen  30.  10.  1866  (Doc.  PhDr. 
BUCHVALDEK a kol., Československé dějiny v datech, I. vydání. Praha: nakladatelství Svoboda, 
1986.  str. 304) 

23 

Rakousko-uherské  soustátí.  V roce  1867  tak  došlo  k vyrovnání 

(patentem  z  20.  4.  1867),  kterým  se  říše  rozpadla  na  dva  státní 

celky,  spojené  jen  osobou  panovníka,  vládnoucího  v Uhrách 

z titulu  uherského  krále,  a  některými  společnými  záležitostmi  –