Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

poslanecká 

sněmovna. 

Pozměňuje 

základní 

zákon 

z 26. února 1861. 
                                                 
38  Byly  to:  království  České,  markrabství  Moravské,  vévodství  Slezské,  království  Haličské  a 
Dalmatské, arcivévodství Rakouské nad i pod Enží, vévodství Solnohradské, Štýrské, Korutanské, 
Krajinské,  Bukovinsko,  markrabství  Istrijské,  okněžněné  hrabství  Tyrolské  a  Gorické,  země 
Voralberská,  město  Terst  a  okolí  (Prosincová  ústava  -  §6  ř.  z.  141/1867  –  O  říšském 
zastupitelstvu) 
39 Prof. Dr. RIEGER, B. Ústavní dějiny Rakouska Praha: nakladatelství J. Otto 1903. str. 58 
40 Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Oesterreich, Wien: Staatsdruckerei 1867. str. 227 a násl. 
– výtisk sbírky zákonů z archivu Národní knihovny České republiky v Praze obsahuje v překladu 
pro země české chyby v označení zákonů (z. 141-147 jsou zde označeny čísly 114-120), 
v německém originále nikoliv, ponechal tedy oficiální označení abych nemátl čtenáře práce 

25 

     V něm se obrátil poměr mezi říšskou radou a zemskými sněmy; 

působnost,  která  není  výslovně  svěřena  říšské  radě,  náleží 

sněmům  (dříve  tomu  bylo  naopak).  Byla  zachována  pravomoc 

císaře  vydávat  v  době,  kdy  říšská  rada  nezasedá,  nařízení  s  mocí 

zákona,  ne  však  ve  všech  věcech;  tato  nařízení  navíc  musela  po 

svém  sejití  schválit  říšská  rada,  jinak  pozbývala  platnosti  (§  14).