Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

Ústavním výborem byl připraven pouze oddíl o „základních právech 

státoobčanských“.  

Ústavodárný  říšský  sněm  zasedal,  jak  je  výše  zmíněno,  od 

července 1848 a to až do března 1849 - nejprve ve Vídni a posléze 

v Kroměříži.  Volby  do  sněmu  proběhly  na  základě  nerovného  a 

nepřímého  volebního  práva  za  účasti  českých  politických 

reprezentantů české politiky (Rieger, Palacký aj.)14 

Když  na  začátku  října  1848  vypukly  v ulicích  Vídně  nové 

nepokoje,  byl  říšský  sněm  patentem  z  22.  října  1848  svolán  do 

Kroměříže,  aby  se  mohl  nerušeně  věnovat  vypracování  ústavy, 

která  by  uspokojila  zájmy  všech  států  říše.  Ústavní  návrh,  který 

vypracoval  ústavní  výbor  říšského  sněmu,  se  označuje  jako 

kroměřížský návrh ústavy.  

Oproti  dubnové  ústavě  měl  tento  návrh,  který  opět  nebyl 

uveden v život, mnohem širší záběr občanských práv, včetně práva 

na  vzdělání.  Mělo  se  jednat  o  systém  konstituční  monarchie,  kde 

by  vládnoucí  role  císaře  byla  zachována,  ale  až  po  složení  přísahy 

na  ústavu.  Spolu  s císařem  by  se  podíleli  na  vládě  i  odpovědní 

ministři.  Zároveň  by  z členství  ve  vládě  byli  vyloučení  ostatní 

členové císařské rodiny. 

                                                 
12  FIEDLER,  F.,  KADLEC,  K.,  KREJČÍ,  D.,  TOBOLKA,  V.,  VAVŘÍNEK,  F.,  WINTER,  L. 
Česká  politika,  díl  druhý,  část  první.  Ústava  mocnářství  Rakousko-Uherského.  Praha:  Jan 
Laichtern, 1907. Str. 11 a násl. 
13 str. 272 
14 GERLOCH, A., HŘEBEJK, J., ZOUBEK, V. Ústavní systém ČR. 4. vydání. Praha: 
Prospektrum, 2002. str. 11