Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

výlučně  říšská.  Výkonná  moc  příslušela  bezvýhradně  císaři.  Císař 

                                                 
8 BALÍK, S., HLOUŠEK, V., HOLZER, J., ŠEDO, J. Politický systém českých zemí 1848-1989. 1. 
vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. str. 20 a násl. 
9 BALÍK, S., HLOUŠEK, V., HOLZER, J., ŠEDO, J. Politický systém českých zemí 1848-1989. 1. 
vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2003. str. 21 

8 

obsazoval  všechny  státní  úřady,  měl  nejvyšší  velení  branné  moci, 

rozhodoval o míru a o válce, uzavíral státní smlouvy. Jeho nařízení 

vyžadovala k platnosti podpisy odpovědných ministrů. 

Veškeré soudnictví se vykonávalo ve jménu císaře.  

Zákonodárnou  moc  vykonával  císař  společně  s říšským 

sněmem.  Císař  sněm  každoročně  svolával,  mohl  jej  odročit  a 

rozpustit. 

V případě  státoobčanských  práv  byla  dubnová  ústava 

poměrně 

liberální, 

za 

základ 

jí 

v tomto 

směru 

sloužil 

pravděpodobně obvyklý vzor všech středoevropských ústav, ústava 

belgická,  podle  jiných  pramenů10  francouzská  „Deklarace  práv 

občana“. 

Národům  se  zaručovala  neporušitelnost  jejich  národnosti  a 

jazyka,  plná  svoboda  víry  a  svědomí,  svoboda  řeči  a  tisku, 

přiznávala se neporušitelnost listovního tajemství, svobodné petiční 

a  spolkové  právo  i  volnost  stěhování  a  zaměstnání.  Dále  ústava 

garantovala  osobní  svobodu  proti  libovolnému  zatýkání  a 

domovním prohlídkám.  

Rovněž návrh ústavy zaručoval existenci národních gard.11