Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

vznikla  Druhá  pražská  petice  (předána  delegací  Svatováclavského 

výboru  ve  Vídni).  Ta  měla  u  císařského  dvora  větší  úspěch  a  na 

jejímž  základě  byly  císařem  přislíbeny  jazyková  rovnoprávnost 

                                                 
5 ZIMEK, J. Ústavní vývoj českého státu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1996. Str. 7 - 8 

6 

českého  a  německého  jazyka  a  především  svolání  českého 

zemského sněmu a stanovení zásad voleb jeho členů.6   

Idea  společné  celoříšské  ústavy,  unitaristické,  která  by 

zahrnovala  i  uherské  země,  vystupuje  až  v ústavě  březnové  z roku 

1849.  Pokud  ústavní  akty  roku  1848  mluví  o  ústavě  pro  říši,  o 

říšské ústavě, míní se tím pouze ústava pro země neuherské, tedy 

pro Předlitavsko.  

1.2 Ústava dubnová (Pillersdorffova) 

V dubnu  roku  1848  vláda  rozhodla  uspíšit  přechod  ke 

konstitučnímu  způsobu  vlády.  Na  začátku  dubna  se  usnesl 

„přípravný 

parlament“ 

německých 

důvěrníků 

na 

svolání 

ústavodárného  národního  shromáždění  do  Frankfurtu,  a  to  na 

základě všeobecného hlasovacího práva. 

S tím 

pak 

zároveň 

vláda 

také 

zamýšlela 

zavést 

reprezentativní  ústavu  pro  všechny  neuherské  země,  ovšem  bez 

zvláštního  ohledu  na  země  české.  V první  polovině  dubna  totiž 

zasedal  ve  Vídni  centrální  výbor  zemských  stavovských  delegátů