Ustavni_vyvoj_od_roku_1848_do_roku_1918_na_nasem_uzemi_PREPRACOVANO

ve Svatováclavských lázních. Svatováclavský výbor dále pokračoval 

v řešení  aktuálních  politických  otázek  současné  doby.  Tím  se  čím 

dál  více  stával  revolučním  orgánem  české  buržoazní  vrstvy.  Ale 

vysloužila  si  i  kritiku  ze  strany  českých  radikálů,  zejména  pro 

angažovanost v sociálních otázkách. V dubnu 1848 se vystupňovali 

tyto  rozpory  a  zavdali  příčinu  k ustavení  Národního  výboru. 

Ustaven  byl  13.  4.  1848  v Praze  a  jeho  předsedou  se  stal  hrabě 

Stadion.  Čítal  140  členů,  přičemž  většina  mandátů  připadla české 

buržoazii,  o  zbytek  se  podělila  šlechta,  duchovenstvo  a  zástupci 

maloburžoazie.  Hlavním  úkolem  tohoto  orgánu  byla  realizace 

kabinetního listu z 8. 4. 1848 a příprava voleb do prvního českého 

zemského  sněmu.  Dalším  artiklem  jejího  fungování  bylo  řešení 

česko-německých otázek se snahou iniciovat přátelskou spolupráci 

mezi oběma národy.5  

Výsledkem  snažení  Svatováclavského  výboru  byla  Prvá 

pražská  petice,  která  zahrnovala  11  požadavků,  určených  císaři 

Ferdinandovi  (např.  jazykovou  rovnoprávnost,  zavedení  obecní 

samosprávy,  volebního  práva,  svobodu  tisku,  víry,  svobodu 

univerzitního vyučování a další). K předání došlo 22. 3. 1848, hned 

následujícího  dne  císař  vzkázal,  pro  pražské  občany  nepříliš 

uspokojující, odpověď.  

Většině  požadavků  petice  nebylo  vyhověno,  proto  29.  3.