Obecná část soukromého práva 1
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
POZOR! Veřejné právo často užívá spojení „vlastník vodního díla“, „vlastník letiště“, apod., ačkoli z hlediska soukromého práva často nejde o právní objekty (věci – stavby) a tedy nemohou mít vlastníka (např. rybník je chápán jako vodní dílo, ale záleží na jeho stavebnětechnickém provedení, zda splňuje podmínky pro stavbu z hlediska soukromého práva)
Stavba nadzemní– i když 99 % bylo pod zemí a 1 % na povrchu a bránilo by to vlastníkovi ve smysluplném užití, jedná se o stavbu nadzemní nikoliv podzemní
Stavba se samostatným účelovým určením – metro, vinný sklípek, podzemní garáže (ne součástí budovy)
Samostatné nemovité věci – silnice, dálnice
Zastupitelné a nezastupitelné věci (§499)
někdy se toto dělení nesprávně ztotožňuje s dělením na věci individuálně určené a druhově určené (viz dále)
Movitá věc, která může být nahrazena jinou věcí téhož druhu, je zastupitelná; ostatní věci jsou nezastupitelné. V pochybnostech se případ posoudí podle zvyklostí (objektivní kritérium)
Rozhodující je faktická vlastnost jako objektivní stav (vůlí stran nelze tuto povahu věci změnit)
význam dělení:
odlišení některých smluvních typů – srov. např. §2390
vliv zániku těchto věcí na trvání povinnosti plnit (zastupitelné věci nezanikají)
věci určené individuálně (jednotlivé) a genericky (druhově) – viz např. §1101, 1929 aj.
věci určené druhově neexistují! vždy je to individuálně (věc je prostě věc)!
jde o pojem obligačního práva, o vymezení předmětu závazku podle míry obecnosti (konkrétnosti), nikoli o věc!
Zuživatelné a nezuživatelné věci (§500)
Movitá věc, jejíž běžné použití spočívá v jejím spotřebování, zpracování nebo zcizení, je zuživatelná; zuživatelné jsou i ty movité věci, které náleží ke skladu nebo k jinému souboru, pokud jejich běžné užití spočívá v tom, že jsou prodávány jednotlivě. Ostatní věci jsou nezuživatelné.
význam dělení: odlišení některých smluvních typů – srov. např. §2193, 2202 odst. 1
Soubor věcí, věc hromadná (§501)
soubor věcí
není normativně definován, jde o skupinu samostatných věcí (movitých či nemovitých, hmotných či nehmotných), které mají odlišnou hospodářskou funkci a mohou patřit i více různým vlastníkům
např. §1345 (vespolné zástavní právo), §2850 odst. 2 (pojištění souboru věcí)
někdy dochází k nesprávnému slučování souboru věcí a věci hromadné
věc hromadná (universitas rerum)
jde o soubor věcí, který má zvláštní kvalitu
§501: Soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, pokládá se za celek a tvoří věc hromadnou (např. čajový servis, knihovna, sbírka známek)
sporná koncepce věci hromadné a pochybný význam (některé právní řády věc hromadnou neuznávají)
užití např. v §1347 (zástava hromadné věci), §2850 odst. 1 (pojištění hromadné věci)
obchodní závod v praxi velmi užívanou hromadnou věcí