Obecná část soukromého práva 1
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Movité a nemovité věci (§498) – nejdůležitější kritérium dělení
význam dělení (mluví se o tzv. mobiliárním a imobiliárním právu)
jiné druhy věcných práv
jiný právní režim při vzniku věcných práv
jiné formální požadavky na právní jednání (smlouvy)
publicita věcných práv k nemovitým věcem (katastr nemovitostí – nenajdeme zde vlastníka)
procesní dopady – žaloba na vydání movité věci x žaloba na vyklizení nemovité věci aj.
nemovité (res imobiles); pozn.: §498 odst. 1 neobsahuje taxativní výčet!
pozemky
podzemní stavby se samostatným účelovým určením
věcná práva k pozemkům a podzemním stavbám se samostatným účelovým určením
práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (např. právo stavby)
stanoví-li jiný (pozn.: i OZ samotný) právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá
další nemovité věci (mimo §498 odst. 1): jednotka – byt nebo nebytový prostor dle §1159, stavby dle §3055 odst. 1, dočasné stavby dle §506 odst. 1 aj.
movité (res mobiles): všechny ostatní věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná
NE VŠECHNY NEMOVITÉ VĚCI PODLÉHAJÍ EVIDENCI V KATASTRU (evidenci podléhají všechny pozemky bez rozdílu, ovšem ze staveb pouze některé)
Pozemek a parcela
pozemek není v OZ definován, je nemovitou věcí v právním smyslu
definice pozemku v §2 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb. (katastrální zákon) je pro soukromé právo zásadně nepoužitelná
pro účely OZ (soukromého práva) je pozemkem část zemského povrchu (trojrozměrná), která je ve vlastnictví určité osoby (část zemského povrchu představující samostatný předmět vlastnictví)
teoreticky nám patří vše až po zemské jádro, ale prakticky se můžeme dostat do rozporu s jinými institucemi
parcela – není věcí v právním smyslu
jde pouze o způsob evidence (nákresu) pozemku v katastrální mapě; srov. §2 písm. b) KatZ
není v OZ definována!
stavba – stavba v režimu soukromého a veřejného práva (nutno rozlišovat!!)
soukromoprávní pojem stavby – právní objekt (věc) – byť je obvykle jen součástí pozemku, nikoli samostatným předmětem (rozdílně podzemní stavby se samostatným účelovým určením a dočasné stavby), kvalifikovaný výsledek stavební činnosti
veřejnoprávní pojem stavby – stavba chápána jako činnosti vedoucí k určitému výsledku (stavební činnost) – srov. k tomu stavební zákon
Užívá se ve smyslu práva stavby
Stavba v režimu soukromého práva
typové znaky stavby v režimu soukromého práva:
výsledek stavební činnosti člověka – ne např. jeskyně či kaňon vytvořený prouděním vody
materiální podstata stavby – ne např. prostá díra v zemi
vymezitelnost vůči okolnímu pozemku – ne např. navezená a uválcovaná vrstva hlíny na pozemku; musí být jasné, kde stavba začíná a kde končí
samostatná hospodářská funkce (účel) – ne např. ploty o výšce méně než 100 cm – srov. judikatura NS
kompaktnost materiálu – ne např. antukové hřiště, tenisový kurt, nemůže to být z materiálu, do kterého kopnete a rozpadne se