1_1_Mechanika uvod

ů, dostaneme sice vektor stejné velikosti, ale opačné orientace. 

Výsledný vektor 

D je kolmý na rovinu tvo

řenou vektory A a B. Je tedy kolmý jak na vektor 

A, tak na vektor B. 

Vektorový sou

čin je možné vyčíslit z determinantu ve tvaru 

19 

D = 

z

y

x

z

y

x

B

B

B

A

A

A

k

j

i

          1.1.-7 

D

ůležité je znát pravidlo o vektorových součinech jednotkových vektorů ve směrech os: 

i x j = k,       j x k = i,       k x i = j,        i x i = j x j = k x k = 0

Pro praktické fyzikální výpo

čty nám často 

dosta

čuje  znát  velikost  vektoru  vzniklého 

jako  vektorový  sou

čin.  Tuto  velikost 

vypo

čítáme  jako  součin  velikostí  obou 

vektor

ů a sinu úhlu jimi sevřeného: 

α

sin

B

A

D

=

. 

1.1.-8 

Jedná  se  vlastn

ě  o  plochu  rovnoběžníka 

vymezeného 

násobenými 

vektory. 

Názorn

ě  je  vektorový  součin  a  jeho 

výsledek vid

ět na obrázku Obr.1.1.-13.  

Obr.1.1.-13 

U 1.1.-9. Stanovte  
vektorový sou

čin dvou 

vektor

ů a a b ve dvou 

extrémních p

řípadech: 

a) vektory jsou rovnob

ěžné  a║b 

b) vektory jsou na sebe kolmé 

a

┴b 

Klíč

U1.1.-1

  kg.m.s-2  

P

ři odvozování vyjdeme z 2.Newtonova pohybového zákona, který definuje sílu 

jako sou

čin hmotnosti a zrychlení: F = ma  → N = kg.m/s

2 

U1.1.-2 1 min = 60 s  

1 h = 60 min = 3 600 s 

1 t = 1 000 kg 

1 l = 0,001 m

3 

U1.1.-3 0,2 g/cm

3 = 200 kg.m-3 

U1.1.-4

 1 mA = 10-3 A  

1 GJ = 10

6 J  

1 nm = 10

-9 m  

20 

1 

µV = 10

-6 V  

1 pF = 10