1_6_Tuhe teleso

Pružná deformace tělesa může být výsledkem tahu, tlaku, ohybu, smyku nebo kroucení. 

Při 

tahu působí na těleso dvě stejně veliké síly směrem ven jak je vidět z Obr.1.6.-39. Těleso 

zvětší svou délku a svůj objem.  

149 

Obr.1.6.-39 

Při 

tlaku  působí na těleso dvě stejně veliké síly směrem dovnitř tělesa – Obr.1.6.-40.  Těleso 

se zkrátí  a zmenší svůj objem.  

Obr.1.6.-40 

Při namáhání 

ohybem působí na upevněné (podepřené) těleso síla kolmá k jeho podélné ose 

viz Obr.1.6.-41 a Obr.1.6.-42. Spodní vrstvy tělesa se při tomto ději zkracují (jsou namáhány 
tlakem),  horní  vrstvy  se  prodlužují  (namáhány  tahem)  a  konečně  střední  vrstva  svou  délku 
nemění – označujeme ji jako neutrální vrstvu.  

Obr.1.6.-41    

Obr.1.6.-42 

Při 

smyku  působí  na  protilehlé  podstavy  tělesa  tečné 

síly  a  těleso  se  zkosí  (změní  tvar),  ale  nezmění  svůj 

objem jak je znázorněno na Obr.1.6.-43.  

Obr.1.6.-43  

A  konečně  při  namáhání 

kroucením  působí  na  těleso  dvě  dvojice  sil,  jejich  momenty  jsou 

stejně velké a opačného směru – Obr.1.6.-44. Těleso mění svůj tvar.  

150 

Obr.1.6.-44 

1.6.9.3. 

 Normálové napětí, Hookův zákon 

V předchozí kapitole se mluvilo o silách pružnosti vyvolaných vnějšími silami. Podívejme se 
na obrázek struny namáhané na tah silami F (Obr.1.6.-45). Vnější tahové síly F a F´ vyvolají 
uvnitř struny síly pružnosti Fp a Fp´ působící kolmo na plochu S příčného řezu strunou. Podíl 
velikosti síly pružnosti Fp a kolmé plochy S nazýváme normálové napětí