1_6_Tuhe teleso

          Obr.1.6.-35 

Krystalické 

látky 

jsou 

charakterizovány 

pravidelným  uspořádáním  částic  ze  kterých  se 
skládají do prostorové geometrické mřížky – Obr.1.6.-36. Vytvářejí tak 

krystalickou mřížku, 

která  se  periodicky  opakuje  v celém  krystalu,  hovoříme  o 

dalekodosahovém  uspořádání 

(Obr.1.6.-37).  

Obr.1.6.-36 

Krystalické 

látky  mohou 
být  ve  formě 

monokrystal

u 

ať 

už 

přírodního  – 

křemen, 

ametyst 

(barevná odrůda křemene), kamenná sůl, vápenec 
nebo  uměle  vyrobeného  (současné  kameny  ve 
špercích  –  umělé  drahokamy  jako  safír,  rubín). 
Také  v polovodičové  technice  se  používá  uměle 
vyrobených  monokrystalů  germania  a  křemíku. 
 

Obr.1.6.-37 

148 

Většina  krystalických  látek  je  však  tvořena  velkým  množstvím  drobných  krystalků 
nazývaných 

zrna.    Jejich  velikost  se  pohybuje  od  10  µm  do  několika  mm.  Hovoříme  o 

polykrystalech. Polykrystaly jsou kovy, různé zeminy atp. Uvnitř zrn jsou částice uspořádány 
v mřížce, vzájemná poloha sousedních zrn je však zcela nahodilá. 

Amorfní  látky  mají  nepravidelné  uspořádání  částic,  které  se  vyznačuje  krátkodosahovým 
uspořádáním (Obr.1.6.-38).  

Obr.1.6.-38  

To  znamená  že  v malé  oblasti  jsou  částice 
přibližně 

pravidelně 

uspořádány, 

tato 

uspořádanost  se  s rostoucí  vzdáleností  porušuje. 
Amorfními  látkami  jsou  například  vosk,  asfalt, 
většina plastů, sklo atp. 

Zvláštní 

skupinou 

amorfních 

látek 

jsou 

polymery,  látky  organického  původu  tvořící 
dlouhé