2_1_Tekutiny

celkový tlak na dno nádrže

. (Počítejte g = 9,8 m.s

-2.) 

Na  těleso  ponořené  do  kapaliny  působí  v důsledku  hydrostatického  tlaku 
tlakové  síly.  Tlakové  síly  ve  vodorovném  směru  se  navzájem  ruší.  (Kdyby 
se  nerušily,  pozorovali  bychom  samovolný  pohyb  ponořeného  tělesa  podél 
volné hladiny.) Ve svislém směru se v důsledku výšky tělesa projeví rozdíl 
tlaku v horní a spodní části tělesa. Vzniká hydrostatická vztlaková síla Fvz. 

                                   Obr.2.1.-9 

Vypočítáme  si  velikost  této  síly.  Uvažujme  kolmý  pevný  hranol  o  výšce  v ponořený  zcela  do 
kapaliny o hustotě 

ρ

k (Obr.2.1.-9). Horní podstava je vodorovná a je v hloubce h. Působí na ni 

tlaková síla o velikosti 

g

h

S

F

k

ρ

=

1

 . 

Na spodní podstavu působí tlaková síla 

g

v

h

S

F

k

ρ

)

(

2

+

=

 . 

Je evidentní, že 

1

2

F

F

>

. 

Výslednicí je hydrostatická vztlaková síla o velikosti 

262 

g

V

g

v

S

g

h

S

g

v

h

S

F

F

F

k

k

k

k

vz

ρ

ρ

ρ

ρ

=

=

−

+

=

−

=

)

(

1

2

2.1.-8 

Tento výsledek platí pro tělesa libovolného tvaru i částečně ponořená a obecně jej vyjadřuje  

Archimédův zákon : 

Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno hydrostatickou vztlakovou silou, jejíž velikost se 
rovná tíze kapaliny stejného objemu, jako je objem ponořené části tělesa. 

TO  2.1.-5  Na  kterých  z uvedených  veličin  závisí  hydrostatická  vztlaková  síla, 
kterou je nadlehčováno pevné těleso zcela ponořené do kapaliny

. 

a)  hustotě kapaliny 

b)  hustotě pevného tělesa 

c)  objemu kapaliny v nádobě