2_1_Tekutiny

menší  než  poloměr  sféry  molekulového  působení.  Výsledná  přitažlivá  síla  F

′

  molekul  plynu 

(nejčastěji vzduchu a páry kapaliny) v horní části sféry je menší než přitažlivá síla  F

 molekul 

kapaliny  v dolní  části  sféry  (sféry  K3  ,  K4  v Obr.2.1.-10).  Důvodem  je  malá  hustota  molekul 
plynu  ve  srovnání  s hustotou  kapaliny.  Výslednice  všech  přitažlivých  sil  je  kolmá  k volnému 
povrchu kapaliny a je orientována dovnitř kapaliny. 

Obr.2.1-10 

Vrstva  molekul,  jejichž  vzdálenost  od  volného  povrchu  kapaliny  je  menší  než  poloměr 
molekulového  působení,  se  nazývá 

povrchová  vrstva  kapaliny.  Na každou  molekulu  ležící 

v povrchové vrstvě kapaliny působí sousední molekuly výslednou přitažlivou silou, která 
má směr dovnitř kapaliny. 

TO 2.1.-7 Jaká je řádově tloušťka povrchové vrstvy kapaliny ? 

Při posunutí molekuly z vnitřku kapaliny do její povrchové vrstvy je nutno 
vykonat práci (překonáváme výslednou přitažlivou sílu způsobenou silovým 
působením  sousedních molekul na danou molekulu, tato síla je orientována 
dovnitř kapaliny). Proto mají molekuly v povrchové vrstvě větší potenciální 
energii  než  by  měly,  kdyby  se  nacházely  uvnitř  kapaliny.  Rozdíl  mezi 
celkovou  potenciální  energií,  kterou  mají  molekuly  ležící  v její  povrchové 
vrstvě, a potenciální energií, kterou by měly tytéž molekuly uvnitř kapaliny 

vzhledem k sousedním molekulám, se nazývá 

povrchová energie. Je jednou ze složek vnitřní 

energie kapaliny. Zvětší-li se povrch kapaliny daného objemu, vzroste její povrchová energie.