2_1_Tekutiny

n

r

S

2

1

4

π

=

    a  obsah  povrchu  velké  kapky 

2

2

4 R

S

π

=

, přičemž 

1

2

S

S

< . 

Změna obsahu povrchu je 

0

1

2

<

−

=

∆

S

S

S

. 

Zmenšení povrchu  S

∆  odpovídá úbytek povrchové energie 

(

)2

2

4

r

n

R

S

W

−

=

∆

=

∆

σ

π

σ

a po dosazení za n a úpravě 

 −

=

∆

r

R

R

W

1

4

2

σ

π

. 

Číselně : 

J

J

W

3

3

2

10

.

7

,

3

10

.

2

2

1

.

002

,

0

.

073

,

0

.

14

,

3

.

4

−

−

−

=

 −

=

∆

. 

Povrchová energie po spojení kapek se zmenší přibližně o 3,7.10

-3 J. 

U  2.1.-8  Na  rámečku  s mydlinovou  blánou  ve  svislé  poloze  je  pohyblivá 
příčka  AB  délky  40  mm  (Obr.2.1.-11)  v rovnovážné  poloze,  je-li  příčka 
zatížena  závažím  hmotnosti          320  mg.  Vypočítejte  povrchové  napětí 

267 

mýdlového roztoku ve vodě ve styku se vzduchem

. Počítejte g = 9,8 m.s

-2. Hmotnost příčky je 

zanedbatelně malá vzhledem k hmotnosti závaží. 

Důsledkem  vlastností  povrchové  vrstvy  kapaliny  je,  že  volný  povrch 
kapaliny  se  u  stěn  nádoby  zakřiví.  Nalijeme-li  do  skleněné  nádoby  vodu, 
zjistíme, že u stěny je povrch vody dutý (Obr.2.1.-12). Podobně se chová líh 
ve  skleněné  nádobě  nebo  rtuť  v měděné  nádobě.  Říkáme,  že  v těchto 
případech    kapalina 

smáčí  stěny  nádoby.  Nalijeme-li  do  skleněné  nádoby 

rtuť,  je  u  stěny  povrch  kapaliny  vypuklý  (Obr.2.1.-13).  V tomto  případě 
kapalina stěny nádoby 

nesmáčí. 

                          Obr.2.1.-12                                                                Obr.2.1.-13