2_1_Tekutiny

ρ  tak platí 

R

g

h

σ

ρ

2

=

a odtud 

R

g

h

ρ

σ

2

=

 . 

                      2.1.-15 

TO  2.1.-9  Kapalina  v kapiláře  o  průměru  d  vystoupí  do  výšky  h.  Do  jaké 
výšky

 by vystoupila tato kapalina v kapiláře o dvojnásobném průměru ? 

a)  stejné 

b)  dvakrát větší 

270 

c)  dvakrát menší 

d)  čtyřikrát větší 

e)  čtyřikrát menší 

U 2.1.-9 Do vody jsou ponořené dvě skleněné kapiláry s poloměry 1,0 a 1,5 
mm. Vypočítejte povrchové napětí vody, je-li rozdíl hladin vodních sloupců 
v těchto kapilárách

 4,9 mm. Předpokládejte, že voda dokonale smáčí stěny 

kapiláry. Hustota vody je 1000 kg.m

-3, počítejte g = 9,8 m.s-2. 

Obdobné  úvahy  platí  i  pro  kapilární  depresi.  Hladina  kapaliny  v kapiláře 
poklesne  do  takové  hloubky  h,  až  hydrostatický  tlak  v hloubce  h  pod 
hladinou  kapaliny  v nádobě  je  stejný  jako  kapilární  tlak.  Pro  kapalinu 
dokonale nesmáčející stěnu kapiláry (

rad

π

ϑ =

) tak dostaneme opět vztah 

2.1.-15. 

Poznámka:  Při  odvození  vztahu  2.1.-15  jsme  předpokládali,  že  kapalina 

dokonale  smáčí  resp.  nesmáčí  stěnu  kapiláry.  V těchto  speciálních  případech  je  poloměr 
zakřivení  povrchu  stejný  jako  poloměr  kapiláry  (povrch  má  tvar  polokoule).  V obecných 
případech  má  povrch  tvar  kulové  úseče  a  poloměr  zakřivení  povrchu  je  nutno  vypočítat 
z poloměru kapiláry a příslušné goniometrické funkce stykového úhlu.