2_1_Tekutiny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
l
F
σ
=
1
způsobená povrchovým napětím, a tedy výsledná povrchová síla F
má velikost
l
F
σ
2
=
.
Chceme-li zvětšit povrch blány, musíme působit opačně orientovanou silou o velikosti
l
F
F
σ
2
=
=
′
. Tato síla při posunutí strany AB o dx vykoná práci
dx
l
dx
F
dA
σ
2
=
′
=
,
která je rovna přírůstku povrchové energie. Obsah plochy blány se zvětší o
dx
l
dS
2
=
.
Energie připadající na jednotku obsahu plochy (plošná hustota povrchové energie) je
266
σ
σ
=
=
dx
l
dx
l
dS
dA
2
2
.
2.1.-12
To znamená, že plošná hustota povrchové energie je číselně rovna povrchovému napětí.
Povrchové napětí závisí na druhu kapaliny a prostředí nad volným povrchem kapaliny.
S rostoucí teplotou povrchové napětí kapaliny (vůči danému prostředí) klesá. Povrchové napětí
kapaliny z chemicky čisté látky značně ovlivňují příměsi v kapalině.
Vypočítejte změnu povrchové energie při spojení drobných vodních kapek o
poloměrech 2,0.10
-3 mm v jednu velkou kapku o poloměru 2,0 mm. Povrchové
napětí vody ve styku se vzduchem je 73.10
-3 N.m-1.
poloměr malých kapek r = 2,0.10
-3 mm
poloměr velké kapky R = 2,0 mm
povrchové napětí
σ = 73.10-3 N.m-1
změna povrchové energie
?
=
∆W
Velká kapka vznikne spojením n malých kapek, přičemž součet objemů malých kapek je roven
objemu velké kapky a platí
3
3
3
4
3
4
R
r
n
π
π
=
.
Odtud dostaneme
3
3
r
R
n
=
.
Součet obsahů povrchů malých kapek je