2_1_Tekutiny

menší je poloměr kulového povrchu a čím větší je povrchové napětí. 

Obr.2.1.-16 

269 

Pro tenkou kulovou mýdlovou bublinu poloměru R (bublina má dva povrchy) je kapilární tlak 
uvnitř bubliny 

R

p

k

σ

4

=

 . 

           2.1.-14 

Důsledkem  kapilárního  tlaku  je  v úzkých  trubicích  – 

kapilárách  jev,  který  se  nazývá 

kapilarita. Jev spočívá ve zvýšení nebo snížení hladiny kapaliny v kapiláře při jejím ponoření 
do  široké  nádoby  s kapalinou  nad  nebo  pod  volnou  hladinu  v nádobě.  U  kapalin  smáčejících 
stěny  kapiláry  se  volná  hladina  kapaliny  v kapiláře  zvýší.  Jev  nazýváme 

kapilární  elevace 

(Obr.2.1.-17).  U  kapalin  nesmáčejících  stěny  kapiláry  dochází  ke  snížení  volné  hladiny 
v kapiláře – 

kapilární depresi (Obr.2.1.-18). 

             Obr.2.1.-17                              Obr.2.1.-18                                  Obr.2.1.-19 
 

Provedeme výpočet výšky h výstupu hladiny v kapiláře pro kapilární elevaci. Pro jednoduchost 
budeme předpokládat, že kapalina dokonale smáčí kapiláru ( 

0

=

ϑ

 ). V kapiláře o poloměru R 

se  po  ponoření  vytvoří  dutý  povrch,  který  má  pro 

0

=

ϑ

  tvar  polokoule  o  poloměru  R 

(Obr.2.1.-19). Na kapalinu působí síla 

t

F

 ve směru ven z kapiláry. To má za následek výstup 

kapaliny  v kapiláře  do  takové  výšky  h  ,  až  hydrostatický  tlak  odpovídající  výšce  h    je  stejný 
jako kapilární tlak odpovídající zakřivení povrchu. Pro kapalinu hustoty