2_1_Tekutiny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
menší je poloměr kulového povrchu a čím větší je povrchové napětí.
Obr.2.1.-16
269
Pro tenkou kulovou mýdlovou bublinu poloměru R (bublina má dva povrchy) je kapilární tlak
uvnitř bubliny
R
p
k
σ
4
=
.
2.1.-14
Důsledkem kapilárního tlaku je v úzkých trubicích –
kapilárách jev, který se nazývá
kapilarita. Jev spočívá ve zvýšení nebo snížení hladiny kapaliny v kapiláře při jejím ponoření
do široké nádoby s kapalinou nad nebo pod volnou hladinu v nádobě. U kapalin smáčejících
stěny kapiláry se volná hladina kapaliny v kapiláře zvýší. Jev nazýváme
kapilární elevace
(Obr.2.1.-17). U kapalin nesmáčejících stěny kapiláry dochází ke snížení volné hladiny
v kapiláře –
kapilární depresi (Obr.2.1.-18).
Obr.2.1.-17 Obr.2.1.-18 Obr.2.1.-19
Provedeme výpočet výšky h výstupu hladiny v kapiláře pro kapilární elevaci. Pro jednoduchost
budeme předpokládat, že kapalina dokonale smáčí kapiláru (
0
=
ϑ
). V kapiláře o poloměru R
se po ponoření vytvoří dutý povrch, který má pro
0
=
ϑ
tvar polokoule o poloměru R
(Obr.2.1.-19). Na kapalinu působí síla
t
F
ve směru ven z kapiláry. To má za následek výstup
kapaliny v kapiláře do takové výšky h , až hydrostatický tlak odpovídající výšce h je stejný
jako kapilární tlak odpovídající zakřivení povrchu. Pro kapalinu hustoty