2_2_9_Termika-plyny

Děj, který není vratný, se nazývá nevratný děj. Vratné resp. rovnovážné děje jsou 
idealizované děje. Skutečné děje, probíhající v přírodě, jsou nevratné. 

V dalším textu se budeme věnovat vratným dějům s ideálním plynem. Pro skutečné plyny 
budou výsledky pro děje s ideálním plynem platit přibližně za podmínek blízkých normálním 
podmínkám (připomeneme si : tn = 0 

oC, p

n = 1,01325.10

5 Pa). Značné odchylky pro skutečné 

plyny vznikají při teplotách blízkých termodynamické teplotě 0 K a při vysokých tlacích. 

a)  Izochorický děj s ideálním plynem 

Děj, který probíhá při stálém objemu plynu ( V = konst. ), se nazývá izochorický děj. Lze jej 
realizovat například tak, že plyn uzavřeme do nádoby s pevnými stěnami. 

Zahříváme-li plyn dané hmotnosti tak, že jeho objem zůstává stálý, zvětšuje se jeho tlak. 
Závislost tlaku p ideálního plynu na jeho termodynamické teplotě T odvodíme ze stavové 

rovnice 

2

2

2

1

1

1

T

V

p

T

V

p

=

. Pro 

2

1

V

V

=  dostaneme 

37 

2

2

1

1

T

p

T

p

=

,     resp.     

=

T

p

konst. 

2.2.-38 

Při izochorickém ději s ideálním plynem stálé hmotnosti je tlak plynu přímo úměrný jeho 
termodynamické teplotě (Charlesův zákon). 

Graf znázorňující v p-V diagramu izochorický děj se nazývá izochora. Její rovnice je               
V = konst. Izochora je úsečka rovnoběžná a osou p. V obrázku je znázorněn izichorický děj 
proběhlý v ideálním plynu od stavu plynu A (určeného hodnotami p1, V1, T1) do stavu B 
(určeného hodnotami p2, V2 = V1, T2).  

Při zvýšení teploty plynu stálé hmotnosti m o dT přijme plyn při konstantním objemu V teplo