2_2_9_Termika-plyny

dT

C

n

dT

c

m

dQ

V

m

V

V

⋅

⋅

=

⋅

⋅

=

. Po integraci v teplotním intervalu 

1

2

T

T

T

−

=

∆

 za 

předpokladu, že tepelné kapacity se v tomto intervalu nemění, dostaneme 

T

C

n

T

c

m

Q

V

m

V

V

∆

⋅

⋅

=

∆

⋅

⋅

=

. 

Protože V = konst., je dV = 0. Pak elementární práce dA = 0, a tedy práce A = 0 J. Z prvního 
termodynamického zákona pak plyne 

T

C

n

T

c

m

U

Q

V

m

V

V

∆

⋅

⋅

=

∆

⋅

⋅

=

∆

=

. 

2.2.-39 

Teplo přijaté ideálním plynem při izochorickém ději se rovná přírůstku jeho vnitřní 
energie. 

b)  Izobarický děj s ideálním plynem 

Děj v plynu, při kterém je tlak plynu stálý (p = konst.), se nazývá izobarický děj. Lze jej 
realizovat například tak, že plyn uzavřeme v nádobě s pístem, který je volně pohyblivý ve 
svislém směru, ale přitom dobře těsní. Hodnotu požadovaného tlaku můžeme regulovat 
zatížením pístu. 

 Ze stavové rovnice 

2

2

2

1

1

1

T

V

p

T

V

p

=

 dostaneme pro p1 = p2  

2

2

1

1

T

V

T

V = ,     resp.      =

T

V

konst. 

2.2.-40 

38 

Při izobarickém ději s ideálním plynem stálé hmotnosti je objem plynu přímo úměrný 
jeho termodynamické teplotě (Gay-Lussacův zákon). 

Graf znázorňující v p-V diagramu izobarický děj se nazývá izobara. Její rovnice je p = konst. 
Izobara je úsečka rovnoběžná s osou V. V obrázku je znázorněn izobarický děj proběhlý 
v ideálním plynu od stavu A (určeného hodnotami p1, V1, T1) do stavu B (určeného hodnotami 
p2 = p1,V2, T2).   

Při zvětšení objemu o 

1

2

V

V

V

−

=

∆

 vykoná při izobarickém ději plyn práci 

V

p

A

∆

⋅

=

(odvození viz Řešený příklad v kapitole 2.2.8.). Tento vztah pro práci lze použitím stavové 
rovnice 2.2.-26 pro p = konst. upravit na tvar 

T