3_01_El_pole

Obr. 3.1.-30. 
 
Pro homogenní pole tedy z Gaussovy věty elektrostatiky (3.1.-33) vyplývá:  
Q/S =  

ε

0 E,  

          3.1.-53 

kde součin na pravé straně rovnice představuje velikost 

vektoru elektrické indukce: 

ε

0 E = D 

          3.1.-54 

vektorově: 

ε

0 E = D   

          3.1.-55 

Vektorová veličina

 Dzavedená ve vztahu 3.1.-55 se nazývá elektrická indukce.  

Jednotka elektrické indukce D je  C.m

-2, přičemž rozměr této jednotky je A.s.m-2. 

Pomocí elektrostatické indukce je možné provádět nabíjení vodičů (Obr. 3.1.-31). 
 
 
 

Obr. 3.1.-31. 
 
b) Dielektrikum ve vnějším elektrickém poli 

Dielektrika  (izolanty, nevodiče) jsou látky, které neobsahují volné náboje, pouze 

vázané 

elektricky nabité částice, které nemohou volně putovat látkou, protože jsou vázány na atomy 
nebo  molekuly  látky.  Ve  skutečnosti  dokonalé  izolanty  neexistují,  protože  každá  látka 
obsahuje  určité  množství  cizích  příměsí,  které  mohou  obsahovat  volné  nosiče  náboje,  byť 
v zanedbatelném množství. 

368 

Po  vložení  izolantu  do  vnějšího  elektrického  pole  dojde  k deformaci  molekul  látky. 

Molekuly  vytvářejí 

dipóly,  které  jsou  natočené  do  směru  intenzity  externího  pole.  Na 

povrchových  plochách  dielektrika  se  objeví  vázané  povrchové  náboje.  Uvnitř  dielektrika  se 
náboje navzájem 

ruší. Tento jev se nazývá polarizace dielektrika.  

Polarizace dielektrika tedy vyjadřuje odezvu dielektrika na přítomnost elektrického pole. 

Podle  odezvy  dělíme  dielektrika  na  polární  a  nepolární.