3_01_El_pole

Q = C 

ϕ , 

          3.1.-57 

kde konstanta úměrnosti C se nazývá 

kapacita vodiče.  

Kapacita vodiče je skalární veličina, závisí na tvaru a velikosti vodiče (na geometrii)

a 

je dána podílem náboje izolovaného vodiče a jeho potenciálu: 
C = Q/

ϕ 

          3.1.-58 

Slovní  charakteristika  veličiny:  Kapacita  osamělého  vodiče  je  číselně  rovna  náboji 
potřebnému k nabití vodiče na potenciál 1 V. 

Jednotka kapacity je C.V

-1 =F (farad), jedná se o jednotku odvozenou z jednotek základních 

a  její  rozměr  je  A

2.s4.kg-1.m-2.  Jeden  farad  je  relativně  velká  jednotka,  proto  se  pro  běžné 

vodiče využívá nejčastěji dílů 

µF (mikrofarad), nF (nanofarad), pF (pikofarad). 

Kapacita  vodiče  vypočtená  z výsledného  potenciálu  vodiče  pomocí  vztahu  3.1.-58 

závisí  i  na  okolních  nabitých  vodičích.  Dle 

principu  superpozice  závisí  totiž  výsledný 

potenciál  i  na  okolních  vodičích,  které  vzbuzují  pole  s určitým  potenciálem  v místě  daného 
vodiče, který se algebraicky přičítá k jeho vlastnímu potenciálu. Přítomnost okolních nabitých 
vodičů sice náboj daného vodiče nezmění, ale změní se jeho výsledný potenciál.  

Zvýšení kapacity osamoceného vodiče lze jednoduše zvětšit tím, že do těsné blízkosti 

umístíme opačně nabitý vodič, který sníží jeho potenciál (resp. jeho potenciálový rozdíl oproti 
okolí),  přičemž  je  nutno  tyto  vodiče  odstínit  od  ostatních  nabitých  těles.  Takto  upravené 
soustavy  izolovaných  vodičů,  které  jsou  od  sebe