3_01_El_pole

tedy  +Q.  Nabité  částice  nemohou  „projít“  kondenzátorem,  neboť  dielektrikum  uvnitř 
kondenzátoru  od  sebe  obě  elektrody  dokonale  izoluje.  Jedná  se  o 

jev  elektrostatické 

indukce.  Protože  na  izolované  části  obvodu,  tedy  na  vodivé  části  tvořené  elektrodami  M  a 
K a spojovacím vodičem, je kladný náboj +Q nahromaděn na jednom konci N, objeví se na 
desce K kondenzátoru C2 stejně velký náboj, avšak záporný -Q. Tento náboj na desce K opět 

374 

indukuje na desce L náboj +Q. Pokud by bylo v sérii více kondenzátorů, přesto by byl náboj 
na všech stejný a to právě díky popsanému principu elektrostatické indukce. 

Při spojení kondenzátorů do série je napětí na celé soustavě rovno součtu dílčích napětí na 

jednotlivých kondenzátorech.  

2

2

1

1

,

C

Q

U

C

Q

U

=

=

          3.1.-70 

Celkové napětí na sériové kombinaci dvojice kondenzátorů je tedy: 

S

C

Q

C

C

Q

U

U

U

=

+

=

+

=

2

1

2

1

1

1

,  

          3.1.-71 

kde CS představuje kapacitu série kondenzátorů. 

Kapacitu  sériové  soustavy  kondenzátorů  získáme  porovnáním  posledních  dvou  členů 
rovnice 3.1.71, odkud vyplývá : 

2

1

1

1

1

C

C

C

S

+

=

          3.1.-72 

Obecně pro N zapojených kondenzátorů platí: 

∑

=

=

N

j

j

S

C

C

1

1

1

                     3.1.-73 

Z posledního vztahu je zřejmé, že sériově spojené kondenzátory se chovají jako jediný 

kondenzátor  kapacity  CS.  Při  sériovém  spojení  kondenzátorů  je  výsledná  kapacita  vždy 
menší, než kapacita kteréhokoli připojeného kondenzátoru.