4_2__Geometricka_optika

2

1

2

1

sin

sin

v

v

=

α

α

.    

          4.2.- 1. 

V optice se zákon lomu světla - 

Snellův zákon vyjadřuje častěji pomocí absolutního indexu a 

relativního indexu lomu  

530 

⇒

=

∧

=

∧

=

2

2

1

1

2

1

2

1

sin

sin

v

c

n

v

c

n

v

v

α

α

1

2

n

n

n

v

c

n

=

∧

=

 ;   

          4.2.- 2. 

kde jsou 

α

1 úhel dopadu; 

α

2 úhel lomu; v1 fázová rychlost světla v 1.prostředí (ve vakuu); 

v2  fázová rychlost světla ve 2.prostředí; n absolutní index lomu daného prostředí; 
c rychlost světla ve vakuu; n1, n2  relativní indexy lomu obou prostředí. 
 
Indexy lomu různých optických prostředí lze nalézt v MFCh tabulkách (n=1 platí pro vakuum 
a  přibližně  i  pro  vzduch,  protože  nVZ 

≅  1,0003;  pro  všechna  jiná  optická  prostředí  je  index 

lomu n > 1). 
 
Materiálové vlastnosti optického prostředí jsou tedy obecně definovány indexem lomu n, a to 
jako  poměr  rychlosti  c  šíření  světla  ve  vakuu  a  rychlosti  v  šíření  světla  v daném  prostředí. 
Jinými  slovy:  index  lomu  prostředí  závisí  na 

relativní  permitivitěεr  prostředí  a  relativní 

permeabilitě µr prostředí 

⇒

=

∧

=

∧

=

ε

µ

ε

µ

1

1

0

0

v

c

v

c

n

r

r

n

µ

ε

=

.    

          4.2.- 3. 

Závislost indexu lomu n optického prostředí na 

vlnové délce 

λ vyjadřuje disperzní křivka (viz 

kapitola 4.1.2., vztah 4.1.- 8.).  

Pomocí  určitého  specifického,  předem  deklarovaného  aproximačního  předpisu  lze  relativně 
velmi  přesně  definovat  index  lomu  skla,  které  nabízí  konkrétní  výrobce.  Nároky  na  kvalitu 
optického  skla  např.  pro  výrobu  optických  přístrojů  jsou  velmi  vysoké,  výroba  skla  je  proto 
značně  náročná  a  na  špičkové  úrovni  ji  zvládá  pouze  několik  světových  firem.  Např.  Schott 
firma  zaručuje  takové