4_2__Geometricka_optika

1. Paprsek lomený leží v rovině lomu (totožné s rovinou dopadu). 
2. Při lomu dochází ke změně vlnové délky. 
3.  Úhel  lomu  není  roven  úhlu  dopadu,  závislost  úhlu  dopadu,  úhlu  lomu  a  indexů  lomu 
optických prostředí vyjadřuje 

Snellův zákon 

2

2

1

1

sin

sin

α

α n

n

=

.    

          4.2.- 8. 

 
Lom  světla  ke  kolmici  nastává  při  lomu  do  prostředí 
opticky hustšího (obr. 4.2.- 6.) 
 
n1 < n2 : v1 > v2 ; 

α

1 > 

α

2  

535 

 
 
 
 
 
 
Obr. 4.2.- 6. 

Lom  světla  od  kolmice  nastává  při  lomu  do  prostředí 
opticky řidšího (obr. 4.2.- 7.) 
 
n1 > n2 : v1 < v2 ; 

α

1 < 

α

2  

Obr. 4.2.- 7. 
 

K jevu 

úplného  odrazu  (totální  reflexe)  dochází  ve 

zvláštním případě, kdy je úhel lomu  

α

2  ≥  90

0.  Úhel  dopadu 

α

1    se  pak  nazývá  mezní  úhel 

α

m. 

V důsledku  tohoto  jevu  paprsek  do  2.  prostředí  nevniká,  ke 
skutečnému lomu nedochází.  
a)  Nastává  pouze  odraz,  a  to  za  podmínky 

α

1    > 

α

m.  Jde  v 

podstatě o specifický případ lomu od kolmice.  
b)  Za  podmínky 

α

1  =  αm  se  paprsek  šíří  přímo  rozhraním 

(obr. 4.2.- 8.). 

 
Obr. 4.2.- 8. 

Při přechodu ze vzduchu do optického prostředí o indexu lomu n2 platí 

⇒

=

1

2

0

1

90

sin

sin

n

n

α

2

sin

n

m =

α

,   

        4.2.- 9. 

anebo naopak platí při přechodu z optického prostředí o indexu lomu n1 do vzduchu