4_2__Geometricka_optika

materiálové  konstanty  A0  až  A5,  které  umožňují  určit  index  lomu 

s přesností až na 6 desetinných míst 

( );

λ

n

n

=

8

5

6

4

4

3

2

2

2

1

0

λ

λ

λ

λ

λ

A

A

A

A

A

A

n

+

+

+

+

+

=

. 

          4.2.- 4. 

Pro  běžné  účely  se  v technické  praxi  materiály  skel  porovnávají  tak,  že  se  přesně  vyhodnotí 
indexy lomu daného skla pro modrou oblast spektra nF, pro červenou oblast nC  a referenčně 
pro  zelenožlutou  oblast nD. Vztah mezi indexy se odvodí pomocí zobrazovacích rovnic jako 
tzv. 

Abbeovo číslo 

ν

D.  

C

F

D

D

n

n

n

v

−

−

=

1

         4.2.- 5. 

Hodnota  Abbeova  čísla  v praktické  optice  umožňuje  materiálově  klasifikovat  různá  skla  na 
různé typy a do různých kategorií skel. Abbeova čísla o hodnotách 

ν

D

>55 vykazují korunová 

skla, hodnoty 

ν

D

<50 reprezentují skla flintová.  

Na index lomu a tím i disperzi má podstatný vliv 

změna teploty a tlaku optického prostředí. 

Indexy lomu se mění s teplotou ze dvou důvodů. Mění se absolutní index vlastní látky a také 
index lomu vzduchu, ke kterému se první vztahuje.  

Závislost 

indexu lomu vzduchu na teplotě t a na tlaku p vyjadřuje vztah 

6

,

273

1

;

1

1

760

000293

,

0

1

=

+

⋅

+

=

α

α t

p

n

VZ

, 

          4.2.- 6. 

kde 

α  je teplotní koeficient roztažnosti vzduchu. Opět záleží na nárocích technické praxe na 

přesnost určení indexu lomu. Ze vztahu 4.2.- 6. lze odvodit, že změna jen několika teplotních 

531 

stupňů může způsobit změnu indexu lomu vzduchu až na pátém desetinném místě. U skla je 
změna indexu lomu asi stejného řádu jako u vzduchu.