4_2__Geometricka_optika

Obr. 4.2.- 42. 

Úhlové  zvětšení  dalekohledů  zaostřených  na  nekonečno  je  vždy  podílem  ohniskových 
vzdáleností,  ale  je  omezeno  intenzitou  světla  (klesající  se  čtvercem  vzdálenosti)  při 
prosvětlení  přístroje.  Nelze  tedy  prakticky  realizovat  teoretickou  „logickou“  představu,  že 
maximální  zvětšení  dalekohledu  zajistíme  kombinací  objektivu  o  obrovské  ohniskové 
vzdálenosti  a  okuláru  o  malé  ohniskové  vzdálenosti.  Celkové  zvětšení  dalekohledů  bývá 
ř

ádově desetinásobné. 

Zrcadlový dalekohled je zjednodušeně uvažováno 
kombinací

  zrcadel  a  čoček,  nejčastěji  kombinací 

sférického  a  rovinného  zrcadla  (obr.  4.2.-  43.). 
Rovinné  zrcadlo  plní  funkci  objektivu  a  spojná 
čočka 

je 

okulárem. 

Zobrazení 

zrcadly 

je 

nejkvalitnější, 

protože 

jsou 

minimalizovány 

barevné  vady,  ale  je  také  nejdražší  (komerční 
výroba  čoček  je  totiž  relativně  lacinější,  než-li 
výroba zrcadel).  

Obr. 4.2.- 43. 

Optická  osa  přístroje  je  nestandardně  lomená  do  pravého  úhlu.  Touto  úpravou  lze  docílit 
zkrácení  délky  přístroje  (prosvětlení  těla  přístroje  je  náročné,  intenzita  světla  klesá  se 
čtvercem  vzdálenosti).  Tento  typ  dalekohledu  se  nejčastěji  využívá  k astronomickým 
pozorováním. 

 
KO4.2.- 32. Srovnejte složení oka se složením umělé optické soustavy. 
KO4.2.- 33. Vysvětlete význam dalekého a blízkého bodu pro krátkozraké a 
dalekozraké oko. 
KO4.2.-34.  Vyslovte  fyzikální  podmínky  pro  zaostření  lupou  a  odvoďte 
úhlové zvětšení obrazu lupou. 
KO4.2.-35.