4_2__Geometricka_optika
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
⇒
∆
=
=
∧
=
∆
=
⇒
∆
=
∧
=
∧
≈
2
1
2
1
1
1
´
´
´
´
f
f
y
f
y
tg
l
y
tg
f
y
y
y
tg
f
y
tg
f
a
τ
τ
α
α
ok
ob
Z
f
l
f
tg
tg
Z
γ
τ
τ
τ
τ
=
⋅
∆
=
≈
=
2
1
´
´
4.2.- 27.
Celkové zvětšení mikroskopem je asi 800–2000 násobné a je součinem obou dílčích
zvětšení: příčného zvětšení objektivu Zobj a úhlového zvětšení
ok
γ okuláru.
Zobrazení optickým mikroskopem se realizuje světlem, tzn. elektromagnetickými paprsky.
Řádově vyššího zvětšení se dosahujenejčastěji elektronovým mikroskopem (řádově až
100 000 násobného), a to při zobrazení svazky elektronů.
Dalekohled je optický přístroj určený ke zvětšování nikoliv velmi malých, ale velmi
vzdálených předmětů. Skládá se z objektivu a okuláru, jejichž optické osy splývají, splývá
přibližně i obrazové ohnisko objektivu a předmětové ohnisko okuláru Fobj= Fok´ (obr. 4.2.-
40.), resp. obrazová ohnisková rovina objektivu splývá s předmětovou ohniskovou rovinou
okuláru.
561
Obr. 4.2.- 40.
Objektiv (při pozorovaném předmětu) má velkou ohniskovou vzdálenost fob a okulár (při
oku) má ohniskovou vzdálenost fok relativně mnohem menší. Dalekohled (na rozdíl od
mikroskopu) nemá optický interval (
∆ ≅ 0).
Na obr. 4.2.- 40. vidíme zobrazení nejznámějším hvězdářským dalekohledem pomocí
význačných paprsků. Při velké předmětové vzdálenosti jsou paprsky vstupující do objektivu
téměř rovnoběžné; paprsky vystupující z okuláru jsou rovněž přibližně rovnoběžné (afokální
soustava má f