4_2__Geometricka_optika

zornice (pupila), která reguluje množství světla vstupujícího do oka. 

Vnitřní  blánu  oka 

sítnici  (8)  můžeme  sice  zjednodušeně  přirovnat  k matnici  (stínítku),  ale 

současně  musíme  zdůraznit,  že  sítnice  má  po  optické  (zobrazovací)  stránce  navíc  důležitou 
úlohu převádět světelné vjemy na nervová podráždění a odvádět je očním nervem do mozku. 
Je průhledná, asi 0,3mm silná a není přirostlá k cévnatce. Je pouze upevněna na dvou místech, 
u řasnatého tělesa, kde končí, a ve slepé skvrně, kde nerv vstupuje do oka.  

557 

Prostor mezi rohovkou, duhovkou a čočkou se nazývá 

přední komora oka (11) a je vyplněn 

očním  mokem  (komorovou  vodou)  o  indexu  lomu  asi  1,336.  Komorová  voda  je  dokonale 
průhledná, neustále se obnovuje a nemůže se rozkládat. 

Zadní komora oka (12) je vyplněna 

průhledným rosolovitým 

sklivcem s indexem lomu téměř stejným jako u komorové vody. 

Sítnice  se  skládá  z deseti  vrstev  rozdělených  do  tří  skupin.  Světlo  prošlé  sklivcem  a  všemi 
vrstvami  sítnice  dopadá  až  na  světlo-citlivé  buňky: 

tyčinky  a  čípky.  Tyčinky  (v  počtu  asi 

130mil  buněk)  jsou  orgány  citlivé  na  intenzitu  světla,  slouží  k vidění  za  šera,  kdy  barvy 
nevnímáme.  Čípky  (v  počtu  asi  7mil  buněk)  vykazují  schopnost  rozeznávat  barvy,  a  to  při 
vidění  za  silného  světla.  Citlivost  sítnice  je  velmi  vysoká,  asi  10