4_2__Geometricka_optika

Oko  má  přibližně  tvar  koule  o  průměru  23-26mm  (obr.  4.2.- 
31.),  ve  směru  optické  osy  je  mírně  zploštělé  a  je  uloženo 
v očnicové  dutině  v lebce.  Prostorově  jím  můžeme  otáčet 
třemi páry svalů. Oko je obaleno několika blanami.  
 
Vnější  blána  zadní  části  oka 

bělima  (1)  přechází  v  přední 

části oka v rohovku (2). Další obal se jmenuje živnatka (3), 
která  se  skládá  ze  tří  částí  (z cévnatky,  řasnatého  tělesa  a 
duhovky).  
 

Obr. 4.2.- 32. 
 
Zadní  část   

cévnatka  vystýlá  vnitřek  bělimy,  je  černě  pigmentována  za  účelem  zamezení 

reflexů  v oku  a  slouží  svými  četnými  cévami  k výživě  oka.  Střední  část  živnatky  je  zesílena 
v ř

asnaté těleso  (4), na  němž je paprskovitým závěsem  (6) zavěšena oční čočka (7). Čočka 

má  průměr  10mm  a  střední  tloušťku  asi  3,6mm.  Čočka  je  relativně  pružné,  nehomogenní 
těleso. Její index lomu není konstantní (pohybuje se asi v rozmezí hodnot 1,4 až 1,2), přičemž 
změna  nastává  vrstevnatě  tak,  že  se  směrem  od  jádra  k povrchu  zmenšuje.  Důvodem  tohoto 
složení je, že při přizpůsobení se tvaru čočky vzdálenosti předmětu zůstává poloha uzlových 
bodů a tím i velikost obrazu nezměněna. Vnější část živnatky je

 duhovka (5), dobře viditelná 

za rohovkou a v souvislosti s mírou pigmentace v duhovce bývá zbarvena od světle modré až 
po  temně  hnědou.  Uvnitř  duhovky  je  kruhový  otvor  fungující  jako  řiditelná  aperturní  clona, 
tzv.