4_2__Geometricka_optika

1.  Popsat složení a funkci lidského oka jako nástroje vidění. 
2.  Umět  vysvětlit  podstatu  vad  dalekozrakého  a  krátkozrakého  oka  a  jejich 

korekce brýlemi. 

3.  Nakreslit optické zobrazení lupou pomocí význačných paprsků. 

556 

4.  Odvodit zvětšení lupou. 
5.  Nakreslit optické zobrazení mikroskopem pomocí význačných paprsků. 
6.  Odvodit zvětšení mikroskopem. 
7.  Nakreslit optické zobrazení dalekohledem pomocí význačných paprsků. 
8.  Odvodit zvětšení dalekohledem.  
 
 

Složení  a  funkci 

lidského  oka  můžeme  popsat  jako  složení  a  funkci 

samostatné 

optické  soustavy.  Kromě  toho  je  oko  součástí  jiných  optických 

soustav. Okulár většiny optických přístrojů totiž funguje jako lupa. Přestože je 
výsledný  obraz  při  zobrazení  lupou  neskutečný  (zdánlivý),  oko  jej  jako 
nedílná, 

organická  součást  optického  přístroje  umožňuje  kvalitně  a 

subjektivně vnímat (zachytit jej na stínítko samozřejmě nelze, ale na sítnici oka ano).  

Lidské oko můžeme nasimulovat v optické laboratoři jako umělou spojnou optickou soustavu 
(o  mohutnosti  asi  60D,  oční  čočka  má  jako  spojka  přibližně  19D,  rohovka  s komorovou 
vodou jako plankonvexní čočka dosahuje mohutnosti až 43D).  

Podle  zákonů  optického  zobrazování  vznikne  na  sítnici  oka  obraz  vnějšího  světa  podobně, 
jako  se  vytvoří  např.  objektivem  fotoaparátu  ve  fotocitlivé  vrstvě,  a  to  obraz  skutečný, 
převrácený  a  zmenšený.  Přesto  ho  však  okem  vnímáme  jako  vzpřímený.  Oko  je  totiž  pouze 
nástroj  vidění,  člověk  ve  skutečnosti  vidí  (zobrazuje)  mozkem.  V  mozku  je  kromě  mnoha 
jiných funkcí i tzv. převracecí soustava, takže člověk ve skutečnosti vidí obraz přímý.