4_2__Geometricka_optika

Fotometrie je část optiky, která popisuje především zdroje a osvětlení ploch z 
hlediska 

vnímání  lidským  okem.  Zdrojem  záření  označujeme  bodový 

všesměrový  zdroj  určitého  elektromagnetického  záření,  nejčastěji  pouze 
světla.  
Ve  fotometrii  jsou  definovány  specifické  fotometrické  veličiny  fyzikální 

povahy a odvozené veličiny geometrické povahy. 

Praktická  fotometrie  se  v podstatě  zaměřuje  na  dva  cíle:  na  posuzování  fotometrických 
parametrů různých zdrojů světla a na zjišťování osvětlení ploch. 

Prostorový úhel 

∆Ω  je určen plochou ∆S kolmo osvětlovanou zdrojem, a to ze vzdálenosti r,  

Jednotkou prostorového úhlu je 

steradián [sr]: 

2

r

S

∆

=

∆Ω

.       

        4.2.- 29. 

Celkovou energii přenášenou elektromagnetickým zářením nazýváme 

zářivá energie Ee.  

Zářivý  tok 

Φ

e  je  výkon  elektromagnetického  záření,  tj.  energie 

∆E

e    procházející  danou 

plochou za určitý čas 

∆t, jednotkou je watt [W] 

t

E

e

e

∆

∆

=

Φ

.      

        4.2.- 30. 

Z  celkové  zářivé  energie  vysílané  zdrojem  se  pro  vnímání  lidským  okem  uplatňuje  pouze 
světelná energie E přenášená světlem jako viditelnou částí elektromagnetického záření.  
Z  hlediska  vnímání  lidským  okem  zavádíme  fotometrickou  veličinu 

světelný  tok 

Φ    jako 

výkon světelného záření (světelnou energii 

∆E, která projde danou plochou v okolí zdroje za 

určitý čas 

∆t ), její jednotkou měření je lumen [lm]: 

t

E

∆

∆

=

Φ

.  

        4.2.- 31.