4_2__Geometricka_optika

lux [lx] (obr. 4.2.- 46.) 

 
Obr. 4.2.- 46. 
 

∧

∆

∆Φ

=

S

E

e

e0

S

E

∆

∆Φ

=

0

        4.2.-36. 

 
Kolmé  osvětlení  plochy  E  je  přímo  úměrné  svítivosti  zdroje  I    v tomto  směru  a  nepřímo 
úměrné čtverci vzdálenosti r zdroje od plochy, přičemž 

kosé osvětlení plochy E závisí rovněž 

na úhlu 

α, pod kterým paprsky dopadají na osvětlovanou plochu (obr. 4.2.- 47.). 

570 

α

cos

2

2

r

I

E

r

I

E

=

∧

=

. 

        4.2.- 37. 

 
Osvětlení  plochy  bodovým  zdrojem  klesá  (podle 
funkce kosinus) s odklonem směru světla od kolmice 
k ploše  a  se  čtvercem  vzdálenosti  od  zdroje.  To  je 
důležitý  závěr  pro  mnohé  fotometrické  metody  a  je 
důsledkem 

Lambertova zákona (ad vztah 4.2.- 34.). 

Obr. 4.2.- 47. 
V technické  praxi  existují  tabulky  norem  osvětlení.  Přímé  sluneční  osvětlení  v poledne  má 
hodnotu asi 10

5lx, pokud je zataženo, klesá hodnota osvětlení až 100násobně. Požadavky na 

osvětlení místnosti, anebo pracovní plochy se pohybují řádově okolo hodnot 30 až 200lx. 
 
Jas osvětlení obrazu vyhodnocujeme ze světelného toku, který vstupuje do optické soustavy, 
a  z toku,  který  z ní  vystupuje. 

Jas  obrazu  L´  je  přímo  úměrný  jasu  předmětu  L,  přičemž 

konstantou  úměrnosti  jemateriálová  konstanta 

propustnost 

ξ  optické soustavy. Propustnost 

prostředí je poměrem prošlého světelného toku k dopadajícímu toku (zanedbáme-li zeslabení 
světelného toku odrazem a absorpcí). 

L

L

ξ

=

′

. 

        4.2.- 38.