Biologie člověka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Biologie člověka
Literatura:
Základy biologie a genetiky člověka (Otová B., Mihalová R.),
Elektronická skripta – old.vscht.cz/kot/cz/studijnimaterialy.html; Nový přehled biologie (Rozsypal S. a kolektiv)
Genetika (Kočárek)
Před koncem semestru se bude psát zápočtový test v pondělí 18. 12., opravný test 2. 1.
Prokaryota, buňka a její dělení
Jednobuněčné organismy prokaryotického typu
Většina má buněčnou stěnu
Nukleoid – jádro bez membrány
Plasmidy - malé kruhové molekuly DNA, replikace nezávislá na bakteriálním chromosomu
Neobsahují mitochondrie, plastidy…
Nepohlavní rozmnožování – binární dělení, pučení
Všudypřítomné, někdy patogenní (toxiny)
Výživa:
N – pro syntézu AK, nukleotidů
S a P – AK, ATP
C – skelet, AK atd.
Růstové faktory – vitaminy apod.
Nukleoid – genom dvoušroubovice DNA, s proteiny v kruhovitém chromosomu (bez centromery)
Většina genů v jedné kopii
Geny pro rRNA – více kopií, rozdílná struktura od eukaryot
Plasmidy – přenos resistence, konjugace (parasexuální děj), využití v genetickém inženýrství (inzulín)
Dělení prokaryoty
Dojde ke zdvojení DNA – dělicí vidlice, na její konce se připojí stabilizační proteiny
Pro začátek replikace je potřeba RNA primer, úsek, který označuje začátek syntézy nového vlákna DNA
Konjugace:
Druhý způsob dělení
Buňky dostávají fragmenty plasmidů
Bakterie s F- plasmidem si najde bakterii s F+ plasmidem
Viry
Genom virových partikulí – jedna molekula DNA, nebo RNA
Replikace pouze v hostitelské buňce
Retroviry (genom – RNA) – informace z RNA do DNA (enzym reverzní transkriptáza) dvouvláknová DNA se včleňuje náhodně do genomu hostitelské b.
Extracelulární forma virové partikule – genom viru obklopuje proteinový obal (kapsida)
Dělení virů podle genomu:
Jednovláknová DNA - parvoviry
Dvouvláknová DNA - adenoviry, herpesviry, poxoviry
Jednovláknová RNA – togaviry, myxoviry, retroviry
Dvouvláknová RNA – reoviry
Eukaryota
Jednobuněčné i mnohobuněčné organismy
Většina genetické informace v jádře
Genetický program – řídí proliferaci, diferenciaci, reguluje funkce eukaryotních b.
Realizace pomocí nukleových kyselin a proteinů
Histony a další proteiny + DNA - chromatin
Epigenetické děje – regulace na úrovni transkripce – má vliv na transkripční aktivity:
CpG ostrůvky – methylace cytosinů na methylcytosin
Modifikace histonů – vede k vytváření transkripčně neaktivního chromatinu
Uvnitř jádra se nachází jadérko – syntéza ribozomů
Jádro
Jaderná membrána (fosfolipidová dvojvrstva, póry)
Jaderná DNA
Jadérko:
Syntéza prekurzorů ribosomů 3 typy RNA + ribosomální proteiny vznik velké ribosomální partikule uvolnění do cytoplasmy připojení 4. molekuly RNA vázané na specifické proteiny funkční ribozom
Fibrilární centra
Viditelné pouze v buněčné interfázi