Biologie člověka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Kvantitativně měřitelné znaky – výška + váha člověka, IQ a podobně
Variabilita fenotypu – způsobená genotypem, je trojího typu:
VA, D a E
A – aditivní účinek genů (aditivita = kumulace) – minor genů (>100 genů), každá gen se udržuje a přenáší na potomky dle pravidel pro monohybridismus
D – efekt dominantních a recesivních alel v jednom genomu
E – interakce nealelních genů (např. epistáze, komplementarita)
Heritabilita:
Podíl gen. Informace na celkové variaci fenotypu se označuje heritabilita (dědivost)
h2=Vg/Vf, Vg – rozptyl genetický, Vf – rozptyl fenotypový
Rozptyl fenotypový je součet rozptylu genetického a rozptylu, který vyvolají vlivy prostředí
V rodinách, kde je vysoká přítomnost určitého znaku, ale dědičnost neodpovídá Mendelovým pravidlům – pravděpodobně polygenní genetická podstata
Multifaktoriálně dědičné znaky nemají typický rodokmen
Rizika postižení pro příbuzné je přímo závislá na:
Frekvenci choroby v dané populaci
Koeficientu příbuznosti k postiženému
Počtu postižených příbuzných
Stupni závažnosti postižení
Pohlaví, kdy je populační četnost postižení mužů a žen různá
Faktorech prostředí
Polygenní dědičnost – nedědí s choroba, ale pouze předpoklad pro její manifest – predispozice
Edwardsův vzorec – ($\sqrt{f}$)*n; f – relativní četnost choroby v populaci; n – počet postižených příbuzných 1. stupně
Příbuzenské sňatky zvyšují riziko postižení
Podíl faktorů vnějšího prostředí se liší u různých znaků
Příbuzný 1. stupně – rodič-dítě, sourozenci
Příbuzenské sňatky:
Koeficient příbuznosti – pravděpodobnost, že dvě příbuzné osoby zdědily gen od spol. předka r = (1/2)n – n – počet kroků v genealogii
Koeficient inbreedingu – pravděpodobnost, že jedinec získal obě alely téhož genu od jednoho předka F = (1/2)n+1
Stupně příbuznosti:
Rodič/dítě – 1, r = ½, F = ¼
Sourozenci – 1
Strýc/neteř - 2
Bratranci 1. stupně – 3
Bratranci 2. stupně – 5
Mendel
V polovině 19. století prováděl pokusy s hrachem, výsledky uveřejnil v roce 1865
Na počátku 20. století byly jeho výsledky znovuobjeveny a rozvedeny
Závěry:
Každý znak je kontrolován dvěma faktory
Faktory pro odlišné znaky se dědí nezávisle
Faktory se nemísí – jsou buď dominantní, nebo recesivní
Distribuce faktorů v samčí a samičí pohlavní buňce se řídí zákl. statistickými zákony
Výsledky křížení jsou stejné, když dominantní charakter náleží samčímu pohlaví a recesivní samičímu pohlaví
Dominantní alela – A
Recesivní alela – a
Homozygot – AA/aa
Heterozygot Aa/aA
Vztahy mezi alelami:
Úplná dominance a recesivita – fenotyp určuje dominantní alela už v jedné dávce
Fenotyp odpovídající recesivní alele – recesivní homozygoti
U mužů geny na heterochromosomu X – hemizygotní stav