Biologie člověka

Charakteristika:

• Specifita – antigen/receptor

• Diversita – rozlišení kolem 1011 antigenních determinant – variabilita receptorových vazebných míst

• Podmíněna geneticky – komplex genových segmentů, které se různě skládají (kombinatorní diversifikace)

• Rekombinace genových segmentů – kódující sekvence se vytvářejí

• Během vývoje jedince diferenciace B buněk

Mechanismy:

• B-lymfocyty:

  • Plasmatické buňky

  • Protilátky zakotvené v membráně

  • Cirkulující protilátky

  • Paměťové buňky

  • Obrana proti extracelulárním patogenům

  • Humorální imunita

• T-lymfocyty:

  • Proteinové receptory

  • Cytotoxické Tc/CD4-CD8+

  • Pomocné Th/CD4+CD8-

  • Buňkami zprostředkovaná imunita

Eliminace autoreaktivných klonů:

• Mohou vzniknout i klony nesoucí autoreaktivní receptory a produkující autoreaktivní protilátky – eliminace na úrovni nezralých B-lymfocytů

Imunologická paměť:

• Primární imunitní odpověď

• Sekundární imunitní odpověď

• Plasmatické buňky/paměťové buňky

• Rozlišení – vlastní/cizí

• Přirozená imunologická tolerance

Transplantace:

• Hlavní histokompatibiltní lokus (HLA – Human Leukocyte Antigens):

  • Histokompatibilní antigeny (tkáňová slučivost) – marker vlastní identity. Předkládají antigeny buňkám imunitního systému

  • Molekuly (antigeny) I. třídy – na membráně všech buněk kromě erytrocytů

  • Molekuly II. třídy – antigeny převážně na membráně B-lymfocytů, na buňkách prezentujících antigen (APC), aktivovaných T-lymfocytech a makrofázích geny DP, DM, DQ, DP

  • Molekuly III. třídy – chromosomální přestavby během evoluce – včlenění do komplexu HLA genů

  • Geny A,B, C – silné transplantační antigeny - polymorfní

  • Sada vázaných genů – chromosom 6p

  • Mnohotná alelie (>100 alel)

  • Haplotyp

  • Kodominance

• Polymorfismus HLA:

  • Vysoká variabilita genů histokompatibilitního komplexu u obratlovců – polymorfismus HLA

  • Teorie proč vysoký polymorfismus:

    1. Parazitární infekce selekce změny frekvence alel HLA

    2. Preference výběru partnerů lišících se v HLA systému; zajištění heterozygotních potomků – sexuální selekce (HLA pach jedince)

    3. Další teorie

• HLA systém:

  • Genotyp – celá genetická informace nebo její části (např. A8A23C9C16B11B24 - heterozygot)

  • Fenotyp – transplantační antigeny lze stanovit na základě imunologických reakcí, vztah mezi alelami jednotlivých sub-lokusů HLA lokusu je kodominance (při výše uvedeném genotypu bude fenotyp A8A23C9C16B11B24)

  • Haplotyp – kombinace alel dvou nebo více těsně vázaných genových lokusů na tomtéž chromosomu, např. geny I. třídy HLA systému (A8C9B11/A23C16B24 – rodokmenová studie)

  • Syngenní vztah – genetická shoda transplantátu a příjemce v histokompatibilních antigenech

  • Alogenní příjemce – geneticky podmíněný rozdíl mezi antigeny dárce transplantátu a jeho příjemcem

• Imunitní reakce je namířena pouze proti transplantátu – reakce příjemce