PŘEDNÁŠKY mezinárodní instituce Marková
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Zlatý blok (1933-1936)
iniciovala Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Švýcarsko, Itálie, Polsko
poslední pokus o udržení zlatého standardu
udržování stabilních měnových kurzů, vyjadřování měnových parit ve zlatě
odstraňování devizových omezení, celních bariér, podmínky pro rozšiřování zahraničně-obchodních vztahů
ale problémy zemí, neudržitelné
Měnový vývoj v USA
specifický oproti Evropě
až do 1900 udržen měnový bimetalismus (díky podnikatelskému lobby udržet stříbro v systému – růst cen a reálný pokles dluhů)
přechod ke standardu zlaté mince (1900-1933 – dolehnutí hospodářské krize)
centralizace emise bankovek v 1913 (v Evr. už v 17. stol) – na základě zákona o Federálním rezervním systému
emitované bankovky kryty státními CP – krátkodobé pokladniční poukázky (do oběhu se dostávaly eskontem obchodních směnek)
měnová a úvěrová krize: růst nedůvěry vůči bankám (pokles cenové hladiny – problémy se splátkami – banky v platební neschopnosti) => nedůvěra v tyto instituce, růst poptávky po Au => odliv zlata z federálních rezervních bank
reakce na krach bank – 1933 – zákon zakazující vývoz zlata a jeho zestátnění – všechny FO a PO byly povinny prodat do státní pokladny nezpracované zlato přesahující určitou hodnotu za stanovenou cenu, včetně federálních bank, zestátnění= zrušení vnitřní směnitelnosti měny za zlato
pád standardu zlaté mince způsobený krachy bank a poklesem jejich zlatých zásob
1930-1933 pokles cenové hladiny a krach firem
1933 oddělení komerčního a investičního bankovnictví
1934 devalvace USD (69,32%)
v 30. letech došlo k zavedení:
prostředky převedeny do Stabilizačního měnového fondu – měl sloužit ke stabilizaci domácí měny, ale sloužil ke spekulativnímu nakupování zahraničních měn -> měnová válka
Dolarový blok – Kanada, Latinská Amerika = slabší než librový
Modifikovaný systém standardu zlatého slitku
-
1934 zrušení devizových omezení
-
zavedení modifikovaného systému zlatého slitku = směnitelnost USD za zlato, ale pouze pro ústřední měnové instituce (CB, vlády) zemí, které se připojily k Tripartitní dohodě
-
emitované bankovky kryty ze 40 % zlatem => 1968 zrušeno
-
Nebyla obnovena vnitřní směnitelnost
-
Cílem bylo zvýšit cenou hladinu, to se nepodařilo
-
Cenová hladina (ostatní zboží) v důsledku hospodářské krize vzrostla jen o 15 %, cena zlata roste o 69,3 % => výhodné vyvážet zlato do USA (přesun Au do USA)
Hospodářská krize a její vliv na měnovou spolupráci
30. léta
Doprovázena měnovou krizí, devalvace měn
Protekcionistická opatření:
Devizová omezení = ochrana vnitřní ekonomiky před nepříjemnými důsledky hospodářské krize (administrativní zásahy do mezinárodních peněžních vztahů, ovlivňování způsobu prodeje a nákupu zahraničních měn, poskytování úvěrů)
rozšiřování clearingových forem placení = důsledek malé stability měnových soustav, růst nedůvěry vůči národním měnám; dvoustranný clearing předpokládá vzájemnou vyrovnanost plateb (limitováno slabším) -> to bránilo rozvoji zahraničně-obchodní spolupráce
vytváření měnových seskupení
Librový blok (po zrušení vazby libry na zlato, přidaly se země Commonwealthu, Skandinávie, Portugalsko); 1931 – udržují své devizové rezervy v britských librách; důvod, proč britská libra zaujímala významné postavení
Dolarový blok (po devalvaci dolaru) – Kanada, Latinská Amerika; 1934, země udržující většinu rezerv v USD, vůči ostatním zemím protekcionismus
Oblast francouzského franku 1936, po pádu zlatého standardu ve Francii, země ekonomicky a politicky závislé na Francii
Oblast japonského jenu 1931, po zrušení směnitelnosti jenu za zlato